Česko zažívá velmi úspěšnou olympiádu. Dosud v Tokiu čeští sportovci získali čtyři zlaté medaile. „Tokio 2020“ se tak může do historie českého olympismu zapsat zlatým písmem podobně jako jiná olympiáda konaná v Japonsku, „Nagano 1998“, kde fenomenálně triumfovali – v „turnaji století“ – čeští hokejisté.
Ze zemí Evropské unie nemá žádná více zlatých medailí než Česko, alespoň podle údajů platných k 1. 8., 12:00 středoevropského letního času (viz tabulka níže). Čtyři zlaté vedle Česka získaly ze zemí EU už jen Německo, Francie a Nizozemsko. To jsou však země, kde na sport a rekreaci míří násobně větší objem veřejných peněz. Zatímco v Česku mířila v roce 2019 – podle nejnovějších dostupných dat Eurostatu – na sport a rekreaci zhruba miliarda eur, v Německu to bylo takřka devět miliard, ve Francii dokonce 13,7 miliardy a v Nizozemsku 3,8 miliardy.
Ze zemí EU, které zatím získaly na olympijských hrách nejvíce zlatých medailí, je tedy Česko má suverénně „nejlevněji“. Na jednu zlatou medaili stačilo necelých 258 milionů eur veřejných peněz na sport a rekreaci. Němce zatím vychází jedna zlatá na 2,2 miliardy eur, Francouze na 3,4 miliardy a Nizozemce na 940 milionů.
Ze zemí EU, které na olympiádě získaly více než jednu zlatou medaili, ji levněji než Česko získalo už jen Chorvatsko a Slovinsko.
Výsledek je samozřejmě ovlivněn rozdílnou lidnatostí jednotlivých zemí EU. Vyšší počet obyvatel si na jedné straně říká o vyšší výdaje na sport a rekreaci, na straně druhé ovšem rozšiřuje zásobárnu talentu, takže zvyšuje šance na vyšší zisk zlatých. Výsledek je také ovlivněn odlišnou cenovou hladinou v jednotlivých zemích EU. Nižší cenová hladina ve východních zemích EU jim nahrává k tomu, aby je zlato mohlo vyjít levněji. Takže to, že nejlevěji zlato získávají z vícenásobných zlatých medailistů EU zrovna Chorvatsko, Slovinsko a právě Česko je tímto do určité míry ovlivněno.
I tak je však úspěch českých sportovců neoddiskutovatelný i z hlediska právě poměrně nízké náročnosti na veřejné zdroje financování sportu a rekreace.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
