V Polsku panikařící lidé horečně vykupují pohonné hmoty
Polskem se šíří panika z nedostatku pohonných hmot, zejména nafty, některé pumpy v zemi mu údajně už i čelí. Panika... více
Pohonné hmoty v Polsku jsou stále dramaticky levnější než ty v Česku. Rozdíl činí v případě benzínu průměrně 7,70 Kč/l, v případě nafty dokonce 7,80 Kč/l. Vyplývá to z dat, která včera zveřejnila Evropská komise. Jedná se o průměry, resp. rozdíly průměrů, vždy za celou zemi; například v pohraničí se ceny od těch průměrných mohou i poměrně výrazně lišit.
Takto široce rozevřené cenové nůžky mezi cenami pohonných hmot v Česku a v Polsku jsou zcela mimořádné a nejsou udržitelné déle než jen velmi krátkodobě. Češi z polského pohraničí by tak měli zvážit okamžité předzásobení se pohonnými hmotami u čerpacích stanic v Polsku, neboť po tamních víkendových volbách hrozí jejich skokové zdražení.
V Polsku nyní pomáhá držet ceny pohonných hmot nízko už i armáda. Tamní petrochemický podnik Orlen totiž v zemi rozmisťuje armádní cisterny, které mají umožnit zákazníkům mimořádné čerpání paliv v době, kdy běžné pumpy již čelí jejich kritickému nedostatku. Ten je výsledkem vládního politického tlaku na jí kontrolovaný Orlen, aby držel ceny neekonomicky nízko. Polsko má nejnižší ceny pohonných hmot v pevninské Evropě, takže do země ve zvýšené jezdí na nákupy paliv cizinci, včetně Čechů, zatímco Poláci se předzásobují v obavě z nedostatku a ve snaze využít nevídané láce, dokud panuje. Vydrží totiž zřejmě právě jen do voleb o tomto víkendu. Zároveň zahraniční dodavatelé omezili svůj vývoz paliv do Polska, neboť by museli jít s maržemi dolů, aby na zmanipulovaném trhu vůbec prodali. To vše vede právě ke kritickému nedostatku paliv v zemi a možné panice mezi řadovými Poláky, jíž se Orlen, resp. tedy vláda snaží zamezit už i rozmístěním armádních cisteren.
Důvodem polské láce, jež ovšem zřejmě skončí v den voleb, je tedy tlak vládních politiků na státem kontrolovaný podnik Orlen, aby ten držel cenu pohonných hmot nízko a zvyšoval tak šance na jejich volební úspěch.
Otázkou však je, zda se volební úspěch vládních politiků dostaví. Polský zlotý proti euru totiž v poslední době znatelně posiluje. V posledním měsíci vykazuje proti euru druhý nejlepší výkon ze světově významnějších měn, po švédské koruně, když zpevňuje o 1,74 procenta. Například koruna vůči euru ve stejné době oslabuje, a to 0,9 procenta, vyplývá z dnešních dat Bloombergu (viz níže). Zlotý citelně posiluje, neboť mezinárodní investoři celkem ve velkém věří v úspěch polských opozičních stran v nadcházejících víkendových volbách. Úspěch prounijní opozice by zvýšil pravděpodobnost, že do Polska z Bruselu plynule potečou evropské peníze, což by zlotý zpevňovalo. Češi z polského pohraničí však kvůli tomu čelí realitě o něco méně výhodného nakupování v zemi severního souseda, neboť vůči zlotému v poslední době znatelně ztrácí také koruna. Přesto zrovna zmíněné pohonné hmoty zůstávají stále ještě vskutku dramaticky levnější.
Polský zlotý v posledním měsíci zpevnil vůči euru druhým nejvýraznějším způsobem ze světově významnějších měn, neboť mezinárodní investoři sází na volební úspěch prounijní opozice. Pohonné hmoty jsou v Polsku i přes sílící zlotý stále cenově velmi výhodné (zdroj: Bloomberg).
Polskem se šíří panika z nedostatku pohonných hmot, zejména nafty, některé pumpy v zemi mu údajně už i čelí. Panika... více
Pohonné hmoty v Polsku jsou dramaticky levnější než ty v Česku. Rozdíl činí v případě benzínu průměrně 8,43 Kč/l, v případě nafty průměrně 8,34... více
Vláda se ocitá v tísni kvůli hlubšímu schodku rozpočtu, než jaký sama předpokládala. Na dani z mimořádných zisků, například bank, vybere o... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.