Maloobchodní tržby se v Česku v srpnu propadly více, než se čekalo, a to meziročně o 2,8 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali pokles jen o 1,9 procenta. Tvrdá data ke spotřebě domácností tak potvrzují to, co zachytila šetření jejich nálady. Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se totiž v srpnu po červencovém zlepšení zhoršila.
Celková důvěra v českou ekonomiku se dále zhoršovala i letos v září, kdy se propadla nejníže za celé období od března 2021. V březnu 2021 se přitom Česko potýkalo s pandemií covidu a souvisejícími restrikcemi, přičemž hrozily těžké lockdowny průmyslu. Není tedy divu, že tehdy byla důvěra v ekonomiku poměrně nízká. Nyní však k povážlivému poklesu důvěry na tehdejší úrovně dochází bez výraznější hrozby pandemických restrikcí.
Důvodem chmur je nyní zejména pokles důvěry v průmyslu. Průmyslníkům kazí náladu hospodářské klopýtání Německa, klíčového odběratele, z něhož se ovšem opět stává z ekonomického hlediska „nemocný muž Evropy“. Sektorově je problémem zejména vývoj v tuzemském autoprůmyslu, kde se podnikatelé obávají poklesu výroby a odbytu, například kvůli výpadkům v dodavatelských řetězcích. Například kolínská automobilka Toyota koncem srpna musela letos už podruhé zastavit výrobu, a to z důvodu požáru závodu klíčového subdodavatele. Škoda Auto zase v září na týden odstavila výrobu kvůli výpadku slovinského dodavatele, jehož závod postihla povodeň.
Klesala ovšem, jak je řečeno výše, opět i důvěra spotřebitelů. Na spotřebitele zřejmě dolehla právě tíseň průmyslníků. Výrazně se totiž zvyšuje počet respondentů, kteří očekávají zhoršení celkové ekonomické situaci v ČR během následujících dvanácti měsíců.
Právě tato ponurá nálada spotřebitelů je klíčovým zdrojem zmíněného srpnového výraznějšího než předpokládaného propadu maloobchodních tržeb. Lidé v meziročním pohledu šetřili jak na nepotravinářském zboží – zejména na elektronice, oděvech a obuvi a potřebách pro domácnost –, tak na potravinách. Příslušné tržby spadly v porovnání s loňským srpnem v očištění o inflaci o 4,1, resp. 3,2 procenta. Lidé v Česku však meziročně utráceli více za pohonné hmoty, a to o 3,7 procenta. Výrazné zlevnění benzínu a nafty, k němuž meziročně došlo, stejně jako snižování obecné inflace obyvatele Česká pohání k jejich vyšší spotřebě. Za celý letošní rok je třeba počítat s propadem maloobchodních tržeb o zhruba čtyři procent, když ovšem v závěrečných měsících roku a pak v příštím roce dojde ke zlepšení situace v oblasti maloobchodu. V příštím roce by tak maloobchod mohl přidat výrazných 5,5 procenta, zejména díky odeznění mimořádně vysoké inflace.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
