Obyvatelé ČR v prosinci 2020 navýšili své spotřebitelské výdaje nejvýrazněji od propuknutí pandemie. Naposledy totiž v meziročním pohledu rostly maloobchodní tržby (bez zahrnutí motorových vozidel) v únoru 2020, tedy ještě před úderem pandemie.
Tuzemskému maloobchodu v prosinci 2020 pomohlo to, že došlo k rozvolnění restriktivních opatření, platných v listopadu. Příznivý dopad tohoto rozvolnění se očekával, nicméně překvapivý je v pozitivním smyslu jeho rozsah.
Příznivý prosincový výsledek tak přispívá k tomu, že za celý rok 2020 nakonec maloobchodní tržby poklesly oproti roku 2019 jen celkem nevýrazně, a to 0,6 procenta. A to je ještě tento mírný pokles tržeb z podstatné části dán poklesem tržeb za pohonné hmoty. V jejich poklesu, o 7,9 procenta, se zrcadlí jak pokles poptávky řidičů po palivech, patrný zejména době jarní koronavirové uzavírky, tak ovšem i globální historické zlevnění ropy, které nastalo rovněž během jara.
Nejlepší rok za celé období od roku 2013 ovšem loni prožili internetoví prodejci. Tržby maloobchodu prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby totiž meziročně narostly o 28,2 procenta. V roce 2013 to bylo o 28,3 procenta – tehdy ovšem internetový prodej rostl z mnohem nižší základny, takže dosažení výraznějšího růstu bylo snazší než dnes.
V letošním roce by měly tržby v maloobchodu mírně růst, o zhruba 1,5 procenta. Míra nezaměstnanosti sice dále poroste, až výrazně nad úroveň pěti procent, což vytvoří citelný tlak na pokles spotřebitelských výdajů. Na druhou stranu ovšem budou tento tlak více než kompenzovat tlaky na vzestup spotřeby: rouškovné a zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka.
Mezi ně se řadí takzvané rouškovné ve výši 5000 tisíc korun, které důchodci obdrželi na sklonku roku 2020. Navíc vládní politici ve volebním roce mohou přijít s dalším rouškovným, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová už uvedla, že se o něčem takovém může rozhodnout letos v létě. Rouškovné navyšuje maloobchodní tržby poměrně citelně, neboť důchodci sdílí poměrně vysoký sklon ke spotřebě.
Dopad loňského rouškovného bude však jen přechodný, patrný v prvním čtvrtletí 2021. Dopad loňského zrušení superhubé mzdy a navýšení základní slevy na poplatníka však již bude trvalejší a bude maloobchodní tržby pohánět po celý letošní rok.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
