Míra inflace v lednu překvapila svojí citelně vyšší úrovní. Trh ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s tempem růstu cenové hladiny meziročně o 2,1 procenta, avšak inflace vykázala úroveň 2,5 procenta. Česká národní banka počítala ve své aktuální prognóze se setrváním inflace na dvouprocentní cílové hodnotě.
Klíčovým důvodem rychlejšího zdražování je lednový „náraz“ v cenách energií a bydlení. Tato položka v souhrnu vykázala meziroční cenový nárůst 4,9 procenta. To je její nejrychlejší meziroční nárůst od června 2012. Dlouho nevídaný cenový nárůst nastal také v položce „ostatní zboží a služby“, která zahrnuje například služby osobní péče, finanční služby, správní a administrativní poplatky. Ceny v této položce rostly v lednu meziročně nejrychleji dokonce od listopadu 2008. Důvodem je růst mezd napříč ekonomikou, který zdražuje pochopitelně i práci v oblasti osobní péče, dále pak růst cen pojištění a finančních služeb.
Z potravin na sebe cenovým růstem upozornily zejména brambory, které meziročně zdražily o více skoro 56 procent. Důvodem je loňská slabá úroda, třetí nejslabší v historii sledování. Jinak ovšem potraviny poskytují smíšený obrázek a nepatří v tuto chvíli k tahounům cenového růstu.
Tím jsou kromě energií či bydlení již zmíněné mzdy. Jádrová inflace i v lednu dosáhla prakticky své maximální úrovně za poslední desetiletí. Klíčovým důvodem je právě pokračující růst mezd, který s příchodem roku dostal další růstový impuls, například kvůli navýšení minimální mzdy.
Efekt zdražování energií domácnostem však tlumilo pokračující zlevňování pohonných hmot, k němuž vedl čtyřicetiprocentní propad cen ropy z posledního loňského čtvrtletí. V zahraničí ovšem hrozí zesilování protiinflačních tlaků v souvislosti se zpomalováním čínské a německé ekonomiky a také se stále nevyzpytatelným brexitem.
Česká národní banka z důvodu zhoršující se zahraniční ekonomické situace nebude alespoň v první polovině roku příliš pospíchat se zpřísňováním své měnové politiky. Celkově letos nelze čekat více než dvě zvýšení sazeb, při dalším zhoršení mezinárodní ekonomické situace a tedy při dalším zesílení protiinflačních tlaků nelze vyloučit ani to, že sazby nezvýší ani jednou. Za celý rok by se míra inflace měla v průměru pohybovat na úrovni 2,3 procenta.
Koruna v reakci na zveřejnění lednové míry inflace vůči euru posiluje o 0,15 procenta, mírně se totiž zvýšila pravděpodobnost dřívějšího zvýšení sazeb ze strany České národní banky.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
