Češi budou od 1. července 2019 opět nemocnější. Zrušení karenční doby znamená, že zaměstnancům budou jako před rokem 2008 propláceny i první tři dny nemoci. To povede k nárůstu takzvané fiktivní nemocnosti. Zaměstnanci tedy budou poukaz na svoji nemoc využívat jako snadnou omluvu ze zaměstnání.
Firmám přitom už nyní podle dat úřadů práce chybějí statisíce lidí. Zrušení karenční doby a předpokládaný nárůst fiktivní nemocnosti na úroveň roku 2007 značí v souhrnu výpadek dalších desetitisíců lidí z celkové pracovní síly.
Pozitivním efektem zrušení karenční doby je to, že zaměstnanci budou v menší míře svá onemocnění, například různé virózy, takzvaně přecházet. Tím by se měla snížit míra šíření infekčních onemocnění v pracovních kolektivech. To se může projevit i v lepších hospodářských výsledcích daného zaměstnavatele.
Ovšem tento „nepřímý“ efekt není s to kompenzovat negativní „přímý“ efekt spjatý s růstem nákladů zaměstnavatele vzniklých zrušením karenční doby. Připomeňme, že karenční dobu uplatňuje více než polovina zemí Evropské unie. Náklady zaměstnavatelů na pracovní sílu přitom už nyní patří v ČR k nejvyšším v rámci EU a jejich další růst pochopitelně sníží celkovou konkurenceschopnost tuzemských firem a podniků.
Zrušení karenční doby v souhrnu zvýhodňuje postavení zaměstnanců před podnikateli a živnostníky (OSVČ). To proto , že sebezaměstnané osoby, jichž se karenční doba pochopitelně netýká, a zaměstnavatelé jsou zrušením poškozeni. Zato zaměstnanci si relativně polepší. Budou mít snazší život i případnou nemoc. Ale i tu fiktivní.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
