Růst cen v Česku zvolňuje. V únoru vykázala inflace své nejpomalejší meziroční tempo od roku 2018. Činila 2,1 procenta. Trh ve střední hodnotě odhadů analytiků oslovených agenturou Bloomberg očekával setrvání míry inflace na lednové úrovni 2,2 procenta. Česká národní banka však ve své aktuální prognóze předpokládá pro únor inflaci dokonce výrazně nižší, na úrovni 1,7 procenta.
V únorovém zpomalení růstu hladiny spotřebitelských cen se projevuje i statistický efekt navýšené loňské srovnávací základny. Vždyť v únoru 2020 činila inflace 3,7 procenta, což byl – a stále je – nejvyšší inflační údaj od roku 2012. Růst cen v Česku ovšem zvolňuje také v důsledku poklesu cen energií. Meziročně zlevnila jak elektřina, tak zejména zemní plyn. Děje se tak v důsledku pandemické situace, která loni kvůli vypnutí podstatné části ekonomik a ochromení světového obchodu výrazně snížila poptávku po energiích. Celkové zmírňování růstu cen v únoru tlumil poměrně výrazný, více než desetinový, vzestup cen alkoholu a tabáku, který je efektem loňského zvyšování spotřební daně, které v případě tabáku pokračuje i letos. Celkové zmírňování růstu cen tlumí stále také mzdový vývoj, který se zrcadlí v poměrně vysoké jádrové inflaci, tedy inflaci očištěné o kolísavé položky typu energií či potravin. Mzdovou inflaci letos bude pohánět jako loni třeba i zvláštní odměňování zdravotníků.
Kvůli pandemii musí statistici řadu cen spotřebního zboží odhadovat, neboť podstatná část kamenného maloobchodu je uzavřena. Dynamika cen v e-shopech je často jiná než v obchodech kamenných, navíc online nakupuje stále jen část tuzemské populace – tedy jen určitý podíl těch kteří nakupují v obchodech kamenných. Zejména pak poptávka vyšší střední a starší generace není v současnosti v cenovém vývoji plnohodnotně zachycena. Navíc pandemie mění složení typického spotřebitelského koše. Například skladba nakupovaných oděvů se mění dramaticky, když probíhá odklon od nákupů společenských oděvů k nákupům oděvů volnočasových.
Za celý letošní rok inflace zvolní k úrovni 2,2 procenta. Existují však scénáře, které, zhmotní-li se, způsobí výrazně vyšší tempo inflace, proti kterému by Česká národní banka zakročila ještě letos zvýšením základní úrokové sazby. Nynější strmý růst úroku na tuzemských dluhopisech odráží celosvětový vzestup inflačních očekávání. Ta plynou z vyhlídky ekonomického zotavení, mezinárodního dopadu fiskálních a měnověpolitických stimulů a ze specifičtějších příčin typu cenové politiky kartelu OPEC.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
