Ceny ropy dnes vyskočily nejvýrazněji v historii. Důvodem jsou víkendové útoky na saúdskoarabská ropná zařízení, včetně největšího na světě. K nim se přihlásily jemenští povstalci Húsíjové. Americká administrativa viní Írán, ovšem bez důkazů. Teherán Húsíje dlouhodobě podporuje.
Při pondělním zahájení obchodování s termínovými kontrakty na londýnské burze vzrostly ceny ropy o takřka dvanáct dolarů za barel. Jedná se o nejvýraznější jednodenní cenový nárůst v dolarovém vyjádření od roku 1988, kdy se s uvedenými termínovými obchodovat začalo. Dvacetiprocentní skok ceny ropy na více než 71 dolarů za barel posléze zmírnil na polovinu, ale i tak jde o nejvýraznější nárůst za více než tři roky.
Na trh s ropou se zkrátka opět vrací fenomén politického rizika. Z důvodu možného nárůstu geopolitického rizika zdražují investiční aktiva známá jako takzvaná bezpečná útočiště, včetně zlata, japonského jenu a amerických dluhopisů. Daří se o měnám zemí, které jsou velkými producenty ropy, jako je Norsko nebo Kanada.
Saúdský státní podnik Aramco zaznamenal v sobotu kvůli útokům výpadek v produkci ropy ve výši 5,7 milionu barelů. Stalo se tak poté, co deset bezpilotních letadel zasáhlo největší světový areál na zpracování ropy v Abkajku na východě Saúdské Arábie a další ropná pole.
Z hlediska obchodníků s ropou se jedná o nejzávažnější náhlý výpadek v dějinách. Svojí závažností překonává výpadek dodávek kuvajtské a irácké ropy, k nimž došlo v roce 1990 v důsledku invaze vojsk Saddáma Husajna právě do Kuvajtu (ztráta v produkci ropy tehdy odpovídala 4,3 milionu barelů denně). Ostatně ani Saúdská Arábie nepamatuje tak závažné útoky na svá ropná zařízení právě od doby první války v Zálivu, v níž Saddámova zmíněná invaze nakonec vyústila. Výpadek z uplynulého víkendu je závažnější i než ztráta produkce íránské ropy během tamní Islámské revoluce roku 1979 (ta tehdy činila 5,6 milionů barelů denně).
Trhy jsou v šoku z toho, jak zranitelná vlastně ve skutečnosti saúdskoarabská ropná infrastruktura je. S něčím takovým napočítaly. Dodávky ze saúdského království se běžně považovaly za spolehlivou kotvu mnohdy celkem rozbouřeného mezinárodního trhu s ropou. Právě změna pohledu trhu na spolehlivost dodávek za Saúdské Arábie nakonec může být tím klíčovým důsledkem víkendového útoku. I když bezprostředně samozřejmě trhy nejvíce zajímá, jak dlouho bude výluka na zasažených zařízeních pokračovat a jak velká ztráta v dodávkách tedy nakonec bude.
Saúdská Arábie by podle většinového expertního názoru měla být schopna částečně obnovit dodávky za zasažených zařízení v řádu dní, avšak zajištění plných dodávek si může vyžádat celé týdny. Království ovšem mezitím může ropu odběratelům dodávat ze svých zásobníků v Egyptě, na japonské Okinawě či v nizozemském Rotterdamu. Aramco také může zvážit vyhlášení neschopnosti zajištění některých mezinárodních dodávek, opatření známé jako force majeure. Tím by ovšem podnik jen dále znervózněl trhy. A to ve zvláště citlivé době, kdy se připravuje na historický krok umístění svých akcií na burzu. Má se jednat o největší primární úpis akcií na světě.
Americký prezident Donald Trump autorizoval využití strategických ropných rezerv USA. Zda však budou využity, záleží opět na tom, jak rychle a v jaké míře se Saúdské Arábii podaří dodávky obnovit. V minulosti Spojené státy ze strategických zásob čerpaly v roce 1991 během operace Pouštní bouře, dále pak v roce 2005 po úderů hurikánu Katrina a o šest let později, při přerušení dodávek libyjské ropy.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
