České výrobní ceny prudce rostou. Jejich dramatický růst předznamenává, že brzy podstatnou část tohoto cenového nárůstu pocítí na svých peněženkách běžní spotřebitelé v obchodech.
Ceny průmyslových výrobců stouply v září meziročně o 9,9 procenta, což představuje nevýraznější nárůst od března 1993. Nejvíce rostly ceny v oboru koksu a ropných produktů, což značí, že růst způsobuje zejména prudké zdražení ropy. Ropa Brent se dnes na světových trzích prodává až za více než 86 dolarů za barel. To je nejvíce od roku 2014, nepočítáme-li jeden jediný den v říjnu 2018, kdy byla ještě o několik desítek centů po krátký čas vyšší. Za poslední rok zdražila ropa o zhruba sto procent. Takže je zřejmé, že vydatně musí růst ceny také ropných produktů, včetně pohonných hmot, což se pak promítá zásadním způsobem do enormního růstu výrobních cen v průmyslu v ČR.
Razantně zdražují ovšem také třeba výrobky z kovů či chemické látky. Důvodem je zejména mezinárodní přepravní a výrobní krize a také aktuální zdražování energií v čele se zemním plynem.
Rapidně ovšem zdražují také zemědělští producenti. Jejich ceny přidaly v září meziročně 8,4 procenta. Obiloviny navzdory mírně nadprůměrné letošní úrodě zdražují o bezmála devatenáct procent. Růst cen obilovin a mouky by se společně s růstem cen energií a vzestupem mezd mohl projevit až třicetiprocentním růstem cen pečiva v obchodech.
Prudký letošní růst cen zemního plynu omezuje a prodražuje výrobu hnojiv, neboť jejich producentům už se často výroba prostě nevyplácí. Dražší a hůře dostupná hnojiva v příštím roce zadělají na pokračování, ba umocnění růstu výrobních cen v zemědělství, a tedy také v potravinářství. Jde o jeden příklad z mnoha, proč výraznější spotřebitelská inflace nakonec nemusí být přechodná, ale trvalejší. Opravdu nyní hrozí určitá inflační spirála.
Růst inflačních očekávání nutí Českou národní banku zvyšovat základní úrokovou sazbu. Trh nyní sází na to, že za dvanáct měsíců bude základní sazba až na úrovni tří procent, tedy nejvýše od roku 2008. Nyní sazba činí 1,5 procenta, poté, co ji ČNB zvedla koncem září nejvýrazněji od konce 90. let.
Růst základní úrokové sazby ČNB zásadně přispívá k růstu úroku na dluhopisech vlády ČR. Dnes se tak poprvé od poloviny ledna 2014 vyhoupl úrok na desetiletém dluhopisu vlády ČR nad 2,5 procenta, plyne z dat Bloombergu. Citelný růst úroku na vládním dluhu v posledních týdnech znamená, že zamýšlené reformy pravděpodobné vlády premiéra Petra Fialy, zejména pak výrazné zpomalení tempa veřejného zadlužování, budou muset být sociálně ještě bolestivější.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
