Americkou centrální banku zřejmě po dlouhé době povede neekonom. Snad právník Jerome Powell dopadne lépe než George William Miller, dosud poslední „strážce dolaru“ bez ekonomického vzdělání. Americkou centrální banku zřejmě po dlouhé době povede neekonom. Snad právník Jerome Powell dopadne lépe než George William Miller, dosud poslední „strážce dolaru“ bez ekonomického vzdělání.
Miller – taktéž právník – se do historie nakonec zapsal hlavně tím, že na první schůzi výboru pro operace na otevřeném trhu, jemuž po svém nástupu do čela Fedu v březnu 1977 předsedal, postavil na obrovský jednací stůl cedulky „Nekouřit“. Tím rozlítil hned několik svých kolegů. Fakticky ale selhal zejména v tom, že coby chorobná „holubice“ odmítal zakročit proti inflaci, jež se v roce 1977 přiblížila sedmi procentům. Sazby za něj musel zvyšovat až nástupce Paul Volcker, když prezident Jimmy Carter po 17 měsících raději Millera přesunul na post ministra financí. Powell se od Millera ovšem zásadně liší v tom, že má za sebou úspěšnou kariéru na Wall Street, v private equity společnosti Carlyle. Je tedy se světem financí ze své praxe, když už ne vzděláním, spřízněn mnohem více než Miller. A také více než předchůdci Janet Yellenová či Ben Bernanke, sice ekonomové, ale spíše akademičtí teoretici.
I když tedy Powell takovou ostudu jako Miller pravděpodobně neudělá, prezident Trump jeho nominací zahodil šanci na výraznější proměnu globálního centrálního bankovnictví. Taková proměna mohla nastat, pokud by v čele Fedu stanul Powellův protikandidát John Taylor. Profesor ekonomie ze Stanfordu a prominentní kritik současného centrálního bankovnictví vidí dál než na osmnáctiměsíční horizont jako obyčejný centrální bankéř. Už dlouho upozorňuje na zhoubnou praxi kompetitivních devalvací neboli „měnových válek“, k nimž se v posledním desetiletí uchýlily mnohé centrální banky světa od Fedu přes japonskou či Evropskou centrální banku až po tu švýcarskou nebo českou. Taylor se ve svém výzkumu zaměřuje primárně na nejvýznamnější světové centrální banky. Ty – jak prokazuje – prostřednictvím rozsáhlých programů nákupu aktiv („kvantitativním uvolňováním“) znehodnocovaly, případně stále znehodnocují své měny. Menší centrální banky pak téhož docilují intervenčním oslabováním měny. Taylor v této věci souhlasně odkazuje na slova již zesnulého historika Fedu Allana Meltzera. Ten loni na sympoziu v Jackson Hole varoval, že kompetitivní devalvace, v jejichž rámci jeden ekonomický celek reaguje znehodnocováním své měny na oslabení vlastní měny jiným celkem, skončily ve třicátých letech minulého století všem dobře známým fiaskem. Po něm se svět rozhodl už se k nim nikdy více nevrátit. To mu však vydrželo jen do minulé dekády.
Od té doby se podle Taylora mohou výsledné pohyby směnných kurzů – a s nimi spojené neefektivní přesuny kapitálu – stát zdrojem globální nestability nejen ekonomické, ale i politické či geopolitické. Powell bude ve ve svém čtyřletém funkčním období čelit významnému riziku propadu americké ekonomiky do recese. Larry Summers, bývalý ministr financí USA, přičítá scénáři americké recese před rokem 2022 zhruba dvoutřetinovou pravděpodobnost. V takovém případě nelze od konformního a konsensuálního Powella čekat nic moc jiného, než se se opět uchýlí k měnovému válčení.
Jeho pozice bude oproti předchůdcům ztížená, neboť potřebná munice už dost pozbyla na účinnosti. Třeba tedy sáhne k agresivnější formě. Na ni budou opět – jako v uplynulých letech – muset začít reagovat další centrální banky. Také agresivněji. Hrozí tak krajně nebezpečný začarovaný kruh posilování globální ekonomické a politické nestability. S Taylorem mohl svět z tohoto bludného kruhu vyváznout mnohem spíše než s Powellem. Trump svou sázkou na konformitu potvrzuje, že nemá odvahu narušit potenciálně neblahý status quo současného světového pořádku, jak se tím v předvolební kampani tak často chvástal.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
