V sekci bankovních obchodů České národní banky zjevně moc klidný advent neměli.
Centrální banka totiž v prosinci opět poměrně výrazně zvýšila svoji aktivitu na devizových trzích. V rámci snahy zabránit české měně ve zhodnocení pod hranici 27 korun za euro pořizovala devizy v celkovém objemu 1,54 miliardy eur, což odpovídá necelým 42 miliardám korun. Prosinec se tak loni zařadil za srpen a září v pomyslném žebříčku měsíců podle výše objemu aktivní intervence. Intervenční aktivita nabírající na obrátkách (a to podle všeho i letos v lednu) vede k otázce, zda na to ČNB ještě má: zda si může další aktivní intervenci dovolit jak finančně, tak reputačně.
Peníze problém nejsou.
Centrální banka si je sama vytváří. Potíží by bylo, pokud by jich stvořila příliš mnoho. Lépe řečeno, pokud by za nově vytvořené koruny pořídila přespříliš deviz v poměru k velikosti ekonomiky. Ale od toho je zatím notně daleko. Při předpokládaném růstu ekonomiky v roce 2015 čítajícím 4,5 procenta odpovídala výše devizových rezerv ČNB ke konci loňského roku zhruba 36 procentům tuzemského HDP. To je poměrně komfortní úroveň. Pro srovnání, devizové rezervy švýcarské centrální banky se nacházejí nedaleko úrovně sta procent tamního HDP. Panuje přitom poměrně široký konsenzus, že švýcarští centrální bankéři mohou své rezervy nechat ještě dále stoupat až někam k úrovni kolem 120 procent HDP, aniž by tím jakkoli ohrozili svou reputaci.
Otázka reputace je zásadní i pro ČNB. Svižnější nárůst objemu držených deviz bývá z mnoha důvodů citlivou operací. Pokud se však nevymkne kontrole, v daném kontextu kredibilitu centrální banky spíše posílí. Když švýcarská centrální banka v září 2011 oznámila záměr bránit posílení franku pod úroveň 1,20 za euro, věřily trhy zhruba ze 75 procent, že svůj intervenční závazek dodrží. Na jaře 2012, v době kdy byla na devizových trzích prudce aktivní a akumulovala masivní rezervy, jí trhy věřily už z 95 procent.
Ve své studii, publikované tento týden americkým Národním úřadem pro ekonomický výzkum, dospívá k daným číslům ekonom Urban Jermann. Jeho výzkum dokládá, že zintenzivnění aktivity na devizových trzích vnímají trhy jako těžko zpochybnitelný projev autentického odhodlání stanovený závazek bránit. Proto v takových chvílích reputace centrální banky sílí; i mnozí z těch, kteří dosud mohli zůstávat na pochybách, náhle vidí, že to centrální bankéři myslí opravdu vážně.
Nárůst objemu rezerv k HDP z 22 procent při zahájení intervence v listopadu 2013 na zmíněných 36 procent tedy trhy zjevně z velké části (objem deviz nenarůstal výlučně z důvodu intervence) považují za důkaz, že ČNB „drží slovo“. To reputaci upevňuje.
Celkový objem intervencí ČNB letos dost možná citelně překoná loňských zhruba 244 miliard korun. Banka ale má dost munice – finanční i reputační – na to, aby si to mohla dovolit.
Vyšlo v E15.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
