Češi si sáhnou hlouběji do peněženek. Jaké jsou důvody?
Na přelomu roku se musíme připravit na zdražování, které jsme v takové šíři dlouho nezažili.
Naposledy v roce 2012. Rostou – a porostou – ceny energií, bydlení i potravin.
Elektřina směleji naváže na svůj letošní cenový růst. Podraží nejen v roce 2019, ale pak i v dalších letech, pravděpodobně až do roku 2022. Domácnosti se příští rok musí připravit na růst cen v rozmezí od sedmi do deseti procent. Důvodem je zdražování velkoobchodní elektřiny. Za ně může růst cen emisních povolenek a růst cen uhlí na světových trzích.
Ten souvisí s globálním hladem po energiích a s omezením čínské produkce uhlí z environmentálních důvodů.
V České republice sice převažuje výroba elektřiny v uhelných elektrárnách z uhlí nebo v těch jaderných z jádra, ovšem v celosvětovém měřítku mají své nezastupitelné postavení i paroplynové elektrárny. Při růstu ceny uhlí se tedy cenově výhodnější stává produkce elektřiny z plynu, což ovšem záhy vede k růstu poptávky po plynu a jeho zdražování.
Plyn pochopitelně zdražuje i z dalšího důvodu, kterým je růst cen ropy na světových trzích. Vývoj jeho ceny je s vývojem ceny ropy do značné míry provázán. Ropa začátkem října podražila na maximum od roku 2014. Domácnostem tak plyn bude zdražovat i v příštím roce, a to o pět až sedm procent. Na vývoj na trhu s plynem už v srpnu reagoval Energetický regulační úřad, který zvýšil indikativní cenu plynu pro letošní čtvrté čtvrtletí o osm procent. Až o tolik tedy mohou zdražit firmy, které plyn domácnostem dodávají.
Benzín i nafta
Protože zdražuje ropa, roste pochopitelně také cena benzínu a nafty. Nafta v poslední době překonává svá maxima od roku 2014, benzín je zase blízko nich. Nafta zdražuje výrazněji než benzín, protože se začínající topnou sezónou roste poptávka po topné naftě, využitelné pro výrobu tepla. Cena benzínu a nafty u českých čerpacích stanic se tak v tomto týdnu poprvé od března 2015 prakticky srovnala.
Ne ani tak proto, že by benzín – který bývá po většinu času dražší – zlevňoval, ale proto, že nafta zdražuje ještě rychleji.
Ceny elektřiny či plynu porostou i v příštích letech. Tento trend by mohl zvrátit jen závažný globální ekonomický útlum. Ten sice například z důvodu utahování měnové politiky v USA nebo z důvodu eskalace americko-čínské obchodní války nelze vyloučit, ale jeho pravděpodobnost je stále poměrně nízká.
Tíha na přelomu roku
Růst cen energií trápí i zemědělce. Podobně jako letošní sucho. Index cen zemědělských výrobců vyskočil v září v porovnání se srpnem o 4,5 procenta. To je nejvyšší meziměsíční nárůst daného ukazatele za celé období od února 2011.
Co to znamená v praxi? Kvůli zdražujícím energiím a špatné úrodě rostou ceny například brambor nebo obilovin typu pšenice nebo ječmene. Brambory ještě do Vánoc mohou podražit až o padesát procent, poroste také cena pečiva nebo piva.
Na peněženku českého spotřebitele dolehne současný vývoj zvláště tíživě právě na přelomu roku. To se v cenách potravin naplno projeví růst nákladů zemědělské a potravinářské výroby a také budou zdražovat dodavatelé energií. Spotřebitelská inflace se tak začátkem roku 2019 vyhoupne v meziročním vyjádření ke třem procentům.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
