Bulharsko zahájí jednání s ruským Gazpromem o zajištění přímých dodávek plynu. Dnes to uvedl Rossen Christov, ministr pro energetiku současné úřednické vlády balkánské země. Podle jeho slov Bulharsko nemá na výběr. Zemi prý hrozí závažný výpadek dodávek plynu.
Vyjednávání budou pravděpodobně dlouhá a náročná a ministerstvo je připraveno na různé jeho scénáře, řekl také Christov. Bulharsko nyní očekává odezvu Gazpromu.
Bulharsko nemá dostatečné zásoby plynu pro období od letošního října dále, uvedl vicepremiér Christo Aleksijev.
Bulharská úřednická vláda se v pátek rozhodla přijmout pouze část dodávky zkapalněného zemního plynu, kterou jí nabídla americká energetická společnost Cheniere. Zdůvodnila to tím, že nezajistila dostatek přejímací kapacity, aby za dostatečně příznivou cenu mohla přijmout celý objem dodávky.
Předchozí bulharská vláda letos na jaře nevyhověla požadavku Gazpromu na platbu za plyn v rublech, načež ruský podnik balkánskou zemi od svých dodávek v dubnu odpojil.
Nynější krok současné bulharské úřednické vlády je tříštěním jednotného postupu EU vůči Gazpromu a Rusku obecně. Zatímco většina zemí EU se snaží od ruských energií postupně odstřihávat, Bulharsko chce učinit pravý opak. Navíc „potupně“, neboť Rusko zemi od svých dodávek odstřihlo na základě kontroverzního požadavku platby v rublech.
Zároveň je ovšem jednání Sofie ilustrací stále složitější situace, v níž se ocitají země spíše východní části EU, vysoce závislé na ruském plynu, včetně Německa nebo Česka. Dramaticky rostoucí burzovní cena plynu v EU a tlak průmyslu může vést k dosud nemyslitelným kompromisům a rozuzlením.
V Německu se tak například i z nejvyšších politických pater, konkrétní z vládní FDP, už ozvaly hlasy volající po spuštění plynovodu Nord Stream 2. Sofie zase tedy nyní činí otočku o 180 stupňů. A zatímco na jaře figurovalo Bulharsko společně s Polskem v první linii zemí EU, které nepřistoupily na platbu v rublech a plyn jim tak byl odpojen, nyní naopak činí krok, který tříští jednotu EU a značí určitou novou příchylnost k Rusku, které jej zřejmě proto i náležitě propagandisticky využije.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
