Plynovod Nord Stream 1 je od včerejška v provozu. Zatím však pouze na 40 procent své přepravní kapacity. Ruský prezident Vladimir Putin přitom varuje, že už příští týden může plynovodem proudit plyn pouze z 20 procent jeho kapacity. Nejistota ohledně dalšího vývoje dnes žene cenu plynu v EU opět vzhůru, aktuálně o přibližně šest procent.
Nyní se navíc zdá, že nestandardní a nejistá situace panuje kolem přepravy plynovodní turbíny z Kanady do Ruska. Ruská strana tvrdila, že její absence je důvodem, proč musela od poloviny června redukovat přepravu Nord Streamem 1 na 40 procent jeho kapacity. Rusové však nyní vykazují určitou liknavost při přejímce turbíny. Podle zdroje agentury Reuters nebyli dosud s to ani určit místo, kam má být přepravena, ani místo proclení. Německý ministr hospodářství Robert Habeck se nechal slyšet v tom smyslu, že se zdá, že Rusové už snad ani turbínu zpátky nechtějí.
Není se vlastně co divit, Z důvodu růstu cen plynu v důsledku války splnil Gazprom, ruský plynárenský gigant v rukou Kreml, za pouhých pět měsíců splnil celoroční finanční plán, takže může Evropu tím spíše skřípnout. Záminkou mohou být další vadné a či chybějící části potrubí. Další turbínu má podnik například k opravě odeslat již v úterý týden.
Co to vše znamená pro Česko? Třeba to, že se ceny plynu, a tedy také elektřiny, domácnostem dále zvednou. A vláda bude pod tlakem, aby přišla s nějakým dalším úsporným tarifem, případně vydatně navýšila objem toho stávajícího.
Stávající úsporný energetický tarif, jehož návrh minulý týden schválili poslanci, už nyní pomůže jen nepatrně. A to přitom nepočítá s možností trvalejšího výrazného snížení toku plynu Nord Streamem 1. Stávající tarif jedné domácnosti ušetří maximálně 16 tisíc korun ročně. Týká se domácností využívajících jak elektřinu, tak i plyn, případně kombinaci obojího. Zahrnuje odpuštění pravidelné platby na podporu zelené energie.
Domácnostem tedy tarif opravdu pomůže jen nepatrně. Například čtyřčlenná rodina žijící v rodinném domku a využívající jako zdroj energie zemní plyn, resp. běžný plynový kotel, čelí v současnosti ročním průměrným platbám za energie kolem 120 tisíc korun (viz zde). Pokud taková rodina využívá jako zdroj energie elektřinu, resp. přímotop, čelí ročním nákladům zhruba 146 tisíc korun (viz zde).
Pokud by dané modelové domácnosti dosáhly na maximální výši úsporného tarifu, tj. 16 tisíc korun, dočkají se úlevy ve výší 13 procent, resp. 11 procent. Ovšem tarif platí až od nadcházející topné sezóny, kdy ceny energií budou opět o něco výše. Tarif tak běžné domácnosti ušetří nejvýše kolem deseti procent nákladů, spíše to ale bude méně, 5 až 10 procent.
Úsporný tarif přitom představuje jen další dluh státu, který nebude splácet nikdo jiný než dnešní a budoucí daňoví poplatníci. Vyjde je na necelých 31 miliard korun. Zlevněné energie nyní tedy zaplatí vyššími daněmi v budoucnu. Na tarif přitom kvůli jeho plošné povaze dosáhnou i bohaté domácnosti. Takže chudí lidé – penzisté nebo samoživitelky – se v budoucnosti ze svých daní, placených například v podobě DPH z potravin, budou skládat na to, že nyní budou mít bohaté domácnosti o něco levnější energie.
Vláda by měla tedy postupovat mnohem zacíleněji a adresněji. Pak by mohla být její úleva skutečně potřebným domácnostem i mnohem vyšší než jen 5 až 10 procent. Mohla by činit třeba 25 procent.
Současně by vláda měla řešit podstatu problému drahých energií, a ne pouze problém překrývat dluhem, tedy budoucími daněmi. Vláda si také například mohla vytáhnout daleko vyšší dividendu z ČEZ a z ní zacíleně pomoci opravdu potřebným domácnostem. V takovém případě se vlastně vůbec nemusela dodatečně zadlužit jako nyní.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
