Nad českým průmyslem se smráká. V červnu tuzemští průmyslníci padli do ještě hlubších chmur. Budou muset propouštět. Takže už příští rok lze očekávat nárůst nezaměstnanosti, byť zatím mírný.
Takovým zvěstem jsme ale v posledních letech dočista odvykli. Naopak jsme si přivykli steskům nad tím, že průmyslníci žádné pracanty sehnat nemohou. V červnu se nové zakázky českému průmyslu propadly nejprudčeji od května 2009, kdy vrcholila světová finanční krize. Na český průmysl nepříznivě doléhá celková atmosféra ve světovém obchodě, která stahuje i průmysl německý.
Americký prezident Donald Trump takřka nevynechá den, aby netweetnul něco, co investory po celém světě zas a znova vyděsí.
Tu hrozí Íránu, tu slibuje další cla Číně, jindy zase zvažuje sankce kvůli rusko-německému plynovodu Nord Stream 2. Vadí mu, jak známo, německá auta v Americe. Ještě nepohřbil myšlenku na zavedení nových cel právě na ně.
UBÝVAJÍCÍ MILIARDY
Takže trhy jsou v nejistotě. Ředitel automobilky neví, zda má postavit novou fabriku, protože pokud Trump zavede cla, nevyplatí se mu. Investor zase neví, zda má do akcií té automobilky dát své peníze, protože když nepostaví tu fabriku, není zaručená její ziskovost. A není tedy zaručeno zhodnocení akcií. Předvídatelnost a vyzpytatelnost jsou zkrátka důležitou ingrediencí zdravé ekonomiky, ale právě Trumpova éra je na ně vyloženě skoupá.
A odnáší to už i český průmysl. Jak to? Není to nic nového. Jsme nejen v éře Trumpově, ale též v éře, kterou ekonomové označují jako hyperglobalizace. Třeba zpomalení čínské ekonomiky se projeví zpomalením té české. Skrze Německo. Česká národní banka spočítala, že když čínská ekonomika zpomalí o dva procentní body, třeba z osmiprocentního na šestiprocentní růst, česká ekonomika kvůli tomu ztratí 0,5 až 0,6 procentního bodu růstu. Čili neporoste tempem 2,6 procenta, ale třeba jen tempem dvou procent. V realitě to jsou velké miliardy korun a mnoho pracovních míst. Právě ta teď budou českému průmyslu ubývat.
MÉNĚ PRODANÝCH AUT
V prvním pololetí se v Česku prodalo zhruba 128 500 nových osobních aut. To nemusí znít jako špatný výsledek, jenže jde o takřka jedenáctiprocentní meziroční pokles. V červnu samotném trh s auty propadl o bezmála šestnáct procent.
Poměrně výrazný pokles prodeje osobních vozů v Česku má kromě obecnějších příčin, jako jsou Trumpovy obchodní války, na svědomí nasycení trhu právě s osobními auty. Minulostí jsou totiž léta, kdy tuzemské firmy i domácnosti obnovovaly své vozové parky. K obnově docházelo v pokrizových letech, neboť během krize lidé právě koupi nového vozu často odkládali na období ekonomicky příznivější.
K nasycování trhu s osobními auty dochází i v dalších evropských zemích, zejména v těch ekonomicky vyspělejších. Kromě toho čelí evropská auta těžkostem v podobě regulací. Do prodeje aut se nejen v Česku značně promítl přechod na nová homologační kritéria a nutnost podstupování nových, přísnějších emisních testů. K tomuto přechodu došlo loni ve druhé polovině roku, ale prodej aut nepříznivě poznamenal ještě i letos, protože automobilky mají s přechodem na novou homologaci značné problémy.
TRUMP A BRUSEL
Beze zbytku tedy platí, že za propouštění, jež čeká český průmysl, mohou politici. Titíž, kteří tvrdí, jak jim naše blaho leží na srdci.
Mohou také za to, že naše ekonomika bude celkově chudší. Tedy za to, že budeme chudší my všichni dohromady. Politik Trump celý svět znejisťuje, protože nikdo neví, jak se zrovna vyspí. Politici z Evropské komise zase Evropu znejisťují novými regulacemi, včetně nových homologací na auta.
Trumpova nevyzpytatelnost v kombinaci s posedlostí Bruselu regulacemi vytvářejí zhoubnou atmosféru, jež umrtvuje hospodářský růst a všechny nás ochuzuje. Vlastně všechny ne, třeba Trump nebo eurokomisaři osobně ekonomické zpomalení vlastně nepocítí.
Vyšlo v Reflexu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
