„Volby v roce 2012 rozhodnou,“ řekl mi loni v Pittsburghu Allan Meltzer, jenž byl nedávno v Praze zvolen novým prezidentem Montpelerinské společnosti. „Budou to pro Ameriku velmi důležité volby.“
Rozhodnou totiž prý o tom, zda se z USA stane stát sociálního blahobytu evropského typu, kde ovšem onen „blahobyt“ bude vykoupen malátným hospodářským růstem, poměrně vysokou nezaměstnaností i vysokými daněmi, nebo zda se Američané zastaví, rozpomenou na to, jaká Amerika byla v posledních padesáti letech, a zatouží ji mít takovou znovu – i se solidním tříprocentním růstem každý rok.
„V demokratických zemích je většina politických opatření výsledkem střetu dvou obecných zájmových skupin – těch, co chtějí více přerozdělování, a těch, kteří chtějí více růstu,“ nastiňuje Meltzer svůj pohled na demokracii. „A volič rozhoduje – jednou se přikloní na jednu stranu, jindy zase na druhou.“
To se podle něj děje právě teď. „V ekonomii známe model rozdělení spotřeby v průběhu času – mezi spotřebou dnes a spotřebou zítra. V tom modelu lidé volí, zda chtějí více přerozdělování, tedy spotřeby, dnes, nebo zda jsou ochotni současnou spotřebu odložit – a být bohatší zítra. To je, oč půjde ve volbách v roce 2012.“
Ano, pravda, volič rozhoduje. Jenže někdy jen na základě momentálních dojmů a krátkodobých záchvěvů. Když se tedy americká centrální banka krátce před volbami – určitě pouhá náhoda – zaváže, že bude do ekonomiky pumpovat každý měsíc 40 miliard nových dolarů, vytvořených „z ničeho“, pročež vzrostou kursy akcií, a tedy jmění desítek milionů Američanů, tím záchvěvem snadno může být: „Hle, on ten Obama zase není takový žabař!“
Překotné tištění nových dolarů hraje Obamovi do noty. Někteří jízlivci by ale řekli, že je hrou dle Obamových not. Ať tak či onak, toto tištění – kvantitativní uvolňování III – též znehodnocuje dolar, pochopitelně. A s ním i další měny, včetně patrně i české koruny. Ostatní země se totiž chtě nechtě musí přizpůsobit Americe, musí své měny znehodnotit – pokud by jejich měny byly v porovnání s dolarem příliš hodnotné, poškodí si své vlastní vývozce, a tedy celou vlastní ekonomiku. Začíná tedy další bitva „globální měnové války“ – závodu ve znehodnocování měn.
Někteří jízlivci tedy patrně pronesou, zvítězí-li ve volbách Obama, že žádný jiný člověk v dějinách se nestal vládcem prostřednictvím znehodnocení tolika měn a takového objemu peněz.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
