Světová média hodnotí bruselský energetický summit s rozčarováním. Podle agentury Bloomberg před včerejším jednáním zněli jeho účastníci – ministři zemí EU zodpovědní za energetiku a zástupci Evropské komise – odhodlaně. „Odhodlání se však brzy může změnit v zoufání,“ upozorňuje agentura.
Ke shodě nedošlo, tím méně k dohodě, a solidarity se nedostávalo, všímá si dále Bloomberg.
Německo podle agentury neprosadilo mechanismus sdílení energetických přebytků a narazil také záměr zastropovat cenu dováženého ruského plynu. Nicméně tak, že by neměla být zastropována jen cena plynu ruského, nýbrž i cena plynu dováženého ze zemí, jako je Katar, Norsko nebo USA. Není ovšem vůbec zřejmé, jak chce EU něčeho takového dosáhnout. Navíc při rozšíření zastropování na jiné země, než je Rusko, už opatření nutně ztrácí povahu sankce a stává se určitým přiznáním toho, že ruská odveta za sankce – zejména odstavení dodávek plynovodem Nord Stream 1 – plní svůj účel a zabírá.
Na summitu se nedojednaly ani povinné úspory energií. Experti přitom považují právě další redukci spotřeby za klíčové opatření, jež by přes zimu mohlo zabránit zvláště závažnému vystupňování energetické krize EU.
Největší německá banka Deutsche Bank přitom už vidí alespoň částečné přídělové hospodaření s plynem v Německu v této topné sezóně jako nevyhnutelné. Její nově zveřejněné výpočty udávají, že naplněnost zásobníků v zemi jinak klesne pod úroveň deseti procent už začátkem března 2023.
Těžko si představit, že by v takovém případě nemuselo k povinnému přídělovému hospodaření přistoupit také Česko, alespoň v průmyslu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
