Pop-ekonomie
Již tuto neděli nás opět nemine změna na letní čas. Víkendová noc tak bude o hodinu kratší a opět se patrně vyrojí několik kritických článků z per odpůrců „hrátek s časem“. Vhod by jim mohla přijít i čerstvá studie týmu čtyř autorů kolem psychologa Davida Wagnera, která právě vychází v Journal of Applied Psychology. Dává totiž do souvislosti posun hodinových ručiček, z něj plynoucí únavu a sklon znavených jedinců neproduktivně brouzdat internetem.
Neproduktivní brouzdání nastává tehdy, když zaměstnanec věnuje svůj pracovní čas on-line aktivitě, která s náplní práce nesouvisí – když si třeba pouští hudební klipy na YouTube (pokud to tedy zrovna není hudební producent) či se svěřuje se svými radostmi i strastmi některému z facebookových přátel (pokud tedy ještě zaměstnavatel sociální síš neznepřístupnil).
Ve zmíněné studii kvarteto autorů vychází z předpokladu, že neproduktivní brouzdání se prakticky rovná vyhledávání zábavných či jinak odlehčených stránek. Analýzou reprezentativního vzorku americké populace shledali, že během zvoleného pětiletého období došlo v pondělí po změně na letní čas k nárůstu „googlování“ zábavy v průměru o 3,1 procenta v porovnání s pondělkem o týden dříve a o 6,4 procenta v porovnání s následujícím pondělkem. Opravdu šlo o klamavé brouzdání (z hlediska zaměstnavatele); k nárůstu sledované aktivity v dané pondělí totiž docházelo zpravidla v pracovních hodinách.
Proč to vše? Jak praví teorie vyčerpávání ega, unaveným lidem se dostává méně mentální energie k regulaci vlastního chování.
Vzhledem k tomu, že tuto energii dobíjejí významným způsobem ve spánku, jsou-li o něj ochuzeni, budou poté i hůře regulovat svoji sebedisciplínu, a tak snadněji podlehnou svodům zábavného surfování i v pracovní době. Přitom náklady webového brouzdání nejsou úplně zanedbatelné – například v Británii byly odhadnuty v přepočtu na téměř devět miliard korun ročně. I to může posloužit – zvláště v dnešní „době úsporné“ – jako argument proti legislativně vynucovaným pohybům hodinové ručičky.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
