Britská ekonomika se ve druhém letošním čtvrtletí nečekaně propadla, poprvé za více než šest let. Mezikvartální pokles činí 0,2 procenta. Naposledy se v rámci čtvrtletí ostrovní hospodářství propadlo v posledním čtvrtletí roku 2012, kdy však ještě Evropou otřásala tehdejší dluhová krize, následek světové finanční krize.
Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě hodnotě svých odhadů předpokládali, že britská ekonomika bude mezičtvrtletně stagnovat. Optimističtější v porovnání s realitou byli i v odhadu meziročního růstu ostrovní ekonomiky. Čekali expanzi 1,4 procenta, ale skutečností je za v druhém čtvrtletí růst pouze 1,2 procenta.
Slabší než očekávaný výkon britské ekonomiky stahuje její měnu, libru, zase o něco blíže k historické paritě s dolarem. Od počátku sedmdesátých let byl vzájemný kurs obou měn úrovni jedna ku jedné nejblíže koncem února 1985, kdy bylo za jednu libru možné pořídit jen zhruba 1,05 dolaru. Nyní kurs činí 1,2 dolary za libru. Ještě v létě 2008 přitom libra stála více než dva dolary. Parita s dolarem by pravděpodobně nastala poté, co by Británie letos v říjnu vystoupila z Evropské unie bez dohody. Je možné, že na paritu britská měna poklesne už před vystoupením, pokud bude trh dostatečně silně přesvědčen o tom, že jiná varianta než „tvrdý brexit“ neexistuje.
Britská libra oslabuje i vůči české koruně. V letošním roce zatím vůči české měně ztrácí zhruba 2,5 procenta. Ze světově významných měn proti české koruně letos více oslabuje už jen koruna švédská.
Propad britské ekonomiky ve druhém čtvrtletí je důsledkem několika příčin. Bezprostředně plyne z toho, že firmy se zbavovaly zásob, které nashromáždily v očekávání vystoupení Británie z EU, které se původně mělo odehrát 29. března. Stav zásob od dubna do června poklesl o 4,4 miliardy liber. Snížení stavu zásob je však přechodným vlivem. Ze zásob žádná ekonomika věčně fungovat nemůže.
V nečekaně slabém čísle se zrcadlí ale i závažnější příčiny, jež zdaleka nejsou jen přechodného rázu, jako je trvající obecná nejistota spjatá s brexitem a opětovně rostoucí pravděpodobnost jeho tvrdé varianty a rovněž obava z globálního ekonomického zpomalení, způsobeného v prvé řadě obchodní válkou Spojených států a Číny. Z těchto důvodů strádá například britský průmysl.
V probíhajícím třetím čtvrtletí by ostrovní ekonomika měla mírně růst. Premiér Boris Johnson se však netají tím, že je ochoten akceptovat tvrdý brexit. To bude investory dále zneklidňovat. V krajním případě tak nelze vyloučit, že by britská ekonomika vykázala propad právě i v období od července do září, což by značilo její zabřednutí do recese. Naposledy se v recesi ocitala před více než deseti lety, v první polovině roku 2009.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
