Nejistota související s brexitem si vybírá postupně stále vyšší daň v oblasti vzájemného obchodu Česka a Británie. Zatímco ještě počátkem roku 2018 se dovoz ze Spojeného království do ČR pohyboval na meziročně vyšší úrovni, poté začal měsíc po měsíci klesat. V září 2018 už tak byl dovoz z Británie do Česka meziročně nižší o téměř 37 procent, loni v listopadu pak bezmála o 36 procenta. Spojené království je spolu s Rakouskem jediným z klíčových importérů do ČR, jehož objem dovozu k nám loni meziročně klesal. Dovoz z Rakouska loni od ledna do listopadu meziročně klesal o 1,6 procenta, import z Británie ovšem o daleko více, a sice o 14,9 procenta.
Stále nejistá podoba nadcházejícího brexitu vede k růstu opatrnosti ve vzájemném česko-britském obchodě. České firmy si zvláště při vyhlídce na možný takzvaný tvrdý brexit, tedy brexit bez dohody mezi Londýnem a Bruselem, důkladněji rozmýšlejí uzavření kontraktu se svým britským protějškem. Některé se dokonce poohlížejí po obchodních partnerech ze zemí, které na rozdíl od Spojeného království zůstávají v Evropské unii. Obávají se, že po brexitu mohou následovat dlouhá léta vyjednávání o podobě obchodního vztahu mezi EU a Británií, které by vzájemný obchod přes Lamanšský průliv prodražilo. Prodražení může spočívat jak v opětovně zavedených kontrolách na hranicích, které značí primárně časovou a sekundárně finanční ztrátu, ale také může vycházet z nově uplatňovaných cel a rozdílných netarifních opatření, regulací a standardů.
V případě onoho takzvaného tvrdého brexitu by například nově vstoupilo v platnost clo ve výši deseti procent týkající se obchodu s automobily a autodíly mezi Británií a EU. Mléčné produkty by pak byly ve vzájemném obchodě obou celků zatíženy clem 35 procent. Británie může snížit cla na dovoz z EU, avšak v takovém případě musí dle pravidel Světové obchodní organizace, jimiž by se v případě tvrdého brexitu musela řídit, snížit cla na stejnou úroveň i vůči třetím zemím, tedy zemím mimo EU.
Obezřetnost ve vzájemném obchode je patrná i v oblasti českého vývozu. Spojené království je jedinou z klíčových exportních destinací ČR, kam jsme v období od loňského ledna do loňského listopadu vyváželi meziročně nižší objem zboží, a to o zhruba 2,7 procenta. Například vývoz do Nizozemska v daném období meziročně rostl o více než desetinu, export do Ruska pak zase o zhruba 9,6 procenta.
Pokud by došlo na takzvaný tvrdý brexit, bude dále oslabovat jako dovoz z Británie do ČR, tak vývoz českého zboží na britské ostrovy. Spojené království je důležitá exportní destinace nejen z hlediska přímého, ale také nepřímého exportu. Tvrdý brexit by tak mohl českou ekonomiku připravit o desítky miliard korun a o desetitisíce pracovních míst, zejména v autoprůmyslu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
