Míra inflace v červnu v souladu s očekáváním trhu zpomalila na úroveň 2,7 procenta v meziročním vyjádření. Překonala tak ovšem očekávání České národní banky, která pro červen ve své aktuální prognóze předpokládá úroveň inflace 2,4 procenta. Meziměsíčně hladina spotřebitelských cen stoupla o 0,2 procenta.
V meziměsíčním, ale i meziročním pohledu se citelně projevil růst cen dovolených. Cenové tlaky v oblasti „last minute“ zájezdů jsou letos umocněny odstavením problémových boeingů typu 737 MAX.
Pokračoval také růst cen brambor, jejichž cena se vyhoupla na historické maximum 27 korun za kilogram. Nejdramatičtější fázi cenového růstu však už mají brambory i další zelenina typu cibule nebo zelí za sebou. Důvodem rekordního zdražování brambor je loňské sucho a třetí nejhorší úroda v historii sledování od roku 1920. Částečně kvůli loňskému suchu ale zdražuje také třeba pivo, jež se vyrábí i z chmele a ječmene, tedy plodin rovněž nepříznivě zasažených loňským prakticky celoevropským suchem.
Tempo meziroční inflace zvolňuje z důvodu vyšší základny meziročního srovnání a ze stejného důvodu pak bude toto tempo dále zvolňovat ve druhém pololetí. I ve zbytku roku však zůstane nad úrovní inflačního cíle České národní banky ve výši dvou procent. Míra inflace za celý letošní rok vykáže úroveň 2,5 procenta.
Zmírňovat by také v letošním druhém pololetí měly cenové tlaky v oblasti potravin. Příznivě působí prvotní odhad letošní sklizně obilovin v ČR, který je nejvyšší minimálně od roku 2010. To signalizuje, že sucho a povětrnostní extrémy by neměly mít letos a příští rok tak ničivý, a tedy tak inflační dopad v oblasti zemědělství a potravinářství jako uplynulých měsících.
Ke zmírnění tempa inflace v červnu přispěl pokles cen pohonných hmot, které předtím jak v březnu, tak v dubnu i květnu zdražovaly. Rostly však nadále ceny bydlení, energií i služeb. Nadále ovšem i v červnu působila na růst cen napříč sektory, od potravinářství po služby, klíčová složka jádrové inflace, tedy mzdy.
Z pohledu České národní banky je příznivé, že se míra inflace nadále drží v tolerančním pásmu jejího inflačního cílování. Ale pokud by nečekaně a přechodně vystřelila mimo pásmo, nad úroveň tří procent, což je málo pravděpodobné, centrální banku to samo o sobě nepřiměje k druhému letošnímu zvýšení základní úrokové sazby.
Aby tuto sazbu zvýšila, muselo by nastat výrazné zlepšení mezinárodní ekonomické a obchodní situace, což je v tuto chvíli málo pravděpodobné. S největší pravděpodobností zůstane základní úroková sazba ČNB na stávající úrovni dvou procent i ve zbytku letošního roku.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
