Odkopávají ostatním žebřík, po němž samy vylezly. Tak se chovají bohaté země ve vztahu k ostatním, těm chudším. Alespoň podle Ha-Joon Changa, profesora ekonomie z univerzity v Cambridgi (viz jeho knihu s obdobným názvem).
Zatímco třeba Velká Británie až do 60. let 19. století následovala značně ochranářskou politiku, nyní rozvíjejícím se ekonomikám doporučuje volný obchod. Podobné je to s USA. Mnozí kritici Mezinárodního měnového fondu a Světové banky (v nichž mají USA zásadní vliv) pak poukazují na to, že právě prostřednictvím těchto institucí směrují („odkopávají žebřík“) bohaté státy ty chudší – a to ve stylu „nesplníte-li podmínky, neobdržíte mezinárodní půjčku“. Nezavážou-li se potenciální příjemci dodržovat principy volného trhu nebo třeba ctít duševní vlastnictví, stamiliony dolarů nemusejí nikdy vidět.
Paradoxem pak podle Changa – jednoho z přednášejících na letošní letní škole s nobelisty v italském Iseu – je, že ani jeden z mužů zobrazených na amerických bankovkách by půjčku od MMF či Světové banky nezískal.
První prezident USA George Washington (jednodolarovky) jmenoval ministrem financí Alexandra Hamiltona (desetidolarovky), značného protekcionistu. Třetí americký prezident Thomas Jefferson (dvoudolarovky – poměrně vzácné) sice hájil volný trh, ale brojil proti právu na duševní vlastnictví. „Jak můžete vlastnit něco takového, to je jako vlastnit vzduch,“ říkal prý podle Changa. Abraham Lincoln (pětidolarovky) byl sice ochoten činit kompromisy, co se týče otázky otroctví („Pokládal černé za podřadnou rasu a domníval se, že měli putovat zpět tam, odkud přišli,“ podotýká Chang.), mnohem nekompromisnější, ba zcela neoblomný prý však byl stran celních tarifů – prostě těžký ochranář. Andrew Jackson (dvacetidolarovky), sedmý prezident USA, zase nepatřil mezi zastánce práva na duševní vlastnictví. Vystupoval tak ostře proti cizincům (Britům), kteří zamýšleli vlastnit podíl v některé z amerických bank, že by si to dnes nedovolil ani, citujeme-li opět Changa, sám Hugo Chávez, venezuelský socialistický prezident. Podobně Ulysses Grant (padesátidolarovky), osmnáctý prezident USA – ten prý prohlásil, že volný obchod ano, ale až za dvě stě let, až budou Spojené státy bohaté jako Velká Británie. A Benjamin Franklin (stodolarovky), jeden z „otců zakladatelů“ Spojených států? „Ten obhajoval silnou protekci,“ uzavírá Chang.
„Dolaroví muži“ by zkrátka v současnosti na ty dolary nedosáhli – alespoň tedy ne v rámci mezinárodní pomoci.
Lukáš Kovanda, Iseo, Itálie
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
