Vyproštění obřího kontejnerového plavidla, které po najetí na mělčinu již čtvrtým dnem blokuje Suezský průplav, si vyžádá minimálně dalších pět dní. Podle agentury Bloomberg to uvádějí zdroje obeznámené se situací. To znamená, že 400 metrů dlouhá a 220 tisíc tun vážící loď bude v úzkém hrdle průplavu zaklíněná alespoň do středy. Ztěžuje se tak přeprava například energetických surovin či zemědělské produkce.
Blokace Suezu nastává v nejméně vhodnou dobu, kdy v důsledku pandemie a zotavování světového obchodu z ní jsou přetížené přepravní, nakládkové a kontejnerové kapacity na mezinárodních námořních trasách, včetně té mezi asijskými a evropskými přístavy. To již od sklonku minulého roku mezinárodní přepravu značně prodražuje. Protahuje to prodlevy v mezikontinentálních dodávkách, s nimiž se potýkají třeba i české automobilky TPCA či Škoda Auta, jež například z důvodu nedostatku čipů musí letos zastavovat či alespoň omezovat výrobu. V důsledku globálně stoupají ceny například průmyslových vstupů, což postupně zesílí tlaky také v oblasti spotřebitelské inflace, i v ČR.
Nemožnost využívat k námořní přepravě Suezský průplav, „ústřední křižovatku globalizovaného světa“, jíž proplouvá dvanáct procent světového obchodu, dále zvedá již tak vystupňované přepravní náklady. Každá jedna hodina pokračující blokace průplavu stojí skoro 400 milionů dolarů neboli 8,9 miliardy korun. Aktuálně je kvůli blokaci v průplavu „zácpa“ čítající takřka 240 plavidel, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Například některé lodě přepravující zkapalněný zemní plyn na trase ze Spojených států do Asie v reakci na blokaci mění svůj plavební plán tak, že směřují k obeplutí jihoafrického Mysu dobré naděje. Taková trasa prodlužuje například plavbu z USA do Indie a zpět o přibližně deset dní, což stojí navíc 820 tisíc dolarů neboli zhruba 18 milionů korun. To sice snižuje ziskovou marži dodavatele zemního plynu o necelých pět procent, avšak takový náklad navíc je z velké části redukován tím, že je přepravce zbaven nutnosti platit mýtný poplatek za využití Suezského průplavu. Takové poplatky vyjdou na cestě z Ameriky do Asie a zpět průměrně velké plavidlo převážející zkapalněný zemní plyn na zhruba milion dolarů, avšak přepravci zpravidla dostávají slevu ve výši 35 až 75 procent, například v závislosti na místě dodání nákladu.
Katar, největší světový vývozce zkapalněného zemního plynu, intenzivně využívá Suez k přepravě plynu do Evropy. Obeplutí Afriky si vyžádá prodloužení plavby lodě mezi Katarem a některým z evropských přístavů o zhruba dvacet dní, což ziskovou marži dodavatele sníží o třináct procent, už po zahrnutí úspory na suezském mýtném. Zemní plyn také během přepravy přirozeně vyprchává, průměrně tempem 0,15 procenta denně, takže například během 60denní plavby se tímto způsobem ztratí přibližně devět procent objemu původního nákladu. Dvacetidenní prodloužení přepravy tedy znamená ztrátu touto cestou odpovídající zhruba třem procentům objemu nákladu.
Tankery, které převážejí ropné produkty, kvůli blokaci průplavu tento týden čelí takřka zdvojnásobení přepravních nákladů.
Dopad zvýšení přepravních nákladů na konečné ceny například benzínu či nafty však z velké částí utlumí fakt, že blokace nastává v době končící zimní sezóny, kdy každoročně přirozeně klesá poptávka jak po ropných produktech, tak po zkapalněném zemním plynu. Takže pokud bude Suez zablokován do druhé poloviny příštího týdne, například zdražení pohonných hmot v ČR by nemělo být nijak fatální.
Suez však k přepravě nevyužívají zdaleka jen dodavatelé energetických produktů. Průplavem proplouvají třeba kontejnerové lodě plně naložené kávou robusta, využívané při výrobě známých značek typu Nescafé. Veškeré kávové boby, které se se převáží z východní Afriky či Asie do Evropy, putují právě Suezem. Z významných dodavatelů kávy robusta do Evropy nevyužívají Suez jen ti brazilští a ti z Pobřeží slonoviny. Všichni ostatní ano. Přitom už před blokací byly brzděny dodávky kávy třeba z Vietnamu, z uvedeného důvodu pandemického přetížení kapacit. Evropští odběratelé a výrobci kávy tak nemají dostatečné zásoby, tudíž prodloužení blokace průplavu do druhé poloviny příštího týdne znamená výpadky v produkci, a tedy tlak na růst cen. Nelze tak vyloučit, že více za kávu nakonec kvůli blokaci zaplatí i český zákazník.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
