Letošní Black Friday mánii se podařilo načasovat na dobu, kdy energetickou krizí vystrašená veřejnost trochu polevila v pozornosti. O to horší ale může být dvojitý šok na začátku roku 2023.
Včera vrcholila marketingová akce „Black Friday“, která se už zdaleka neomezuje jen na jediný den, takže stále pokračuje i o tomto víkendu. A z hlediska prodejců přišla nakonec v docela příhodnou dobu. Nálada spotřebitelů je sice z mnohaletého hlediska stále špatná, poblíž historických minim za celé období od začátku měření v roce 2003. Pokud se však zaměříme jen na letošek, je poměrně dobrá. Vždyť listopadová nálada, tedy v podstatě i ochota nakupovat, vykazuje podle aktuálních čísel ČSÚ nejvyšší úroveň od letošního dubna. V listopadu došlo k odrazu ode dna, takže nákupní nálada je nyní lepší než v každém z uplynulých šesti měsíců. Otázkou však je, zda jde skutečně o odraz ode dna, nebo jen o tzv. „odraz mrtvé kočky“.
V hantýrce finančníků popisuje výraz „dead cat bounce“ krátkodobé, přechodné vzepětí, třeba akciových trhů. Když jsou zkrátka akcie na dně, jejich růst hned nutně neznamená, že jde o trvalý vzestup a trvalý odraz ode dna. Protože i mrtvá kočka se přece odrazí od země, když padá z dostatečně velké výšky. Zejména méně zkušení akcioví investoři se tak často nechávají „odrazem mrtvé kočky“ zmást. Nakupují akcie ve víře, že doba, kdy byly na dně, už definitivně skončila, aby ty samé akcie za krátký čas k jejich rozčarování spadly na dno znovu.
Nyní podobné situaci čelí dost možná i mnozí čeští spotřebitelé. I oni mohou být teď svedeni a uchlácholeni klidem. Klidem ovšem zdánlivým, dočasným, klidem před bouří. Přičemž rozčarování se dostaví tehdy, když se důkladně seznámí s platbami a zálohami za energie v příštím roce. S nimi se však seznamují v těchto dnech, kdy jim dochází nevítané psaní od jejich dodavatele energie. Přitom šetření spotřebitelské nálady proběhlo už v první polovině listopadu. Dramaticky navýšené ceny energií, platící od začátku příštího roku, se tak v příslušném statistickém šetření nálady plně projeví nejdříve v datech za prosinec. Ta budou známa zhruba za měsíc.
Tak jako akciové zelenáče jejich zkušenější kolegové často varují, že ne každá kočka, která se odrazí od země, je živá, také tuzemští spotřebitelé varování dostali. Třeba rovnou od šéfa ČEZ Daniela Beneše. Hned začátkem listopadu pronesl, že řadě ze stovek tisíc klientů podniku, jimž v závěru roku končí víceleté fixace, zdraží od ledna energie až trojnásobně. Podobně se budou zvyšovat ceníkové ceny také dalších dodavatelů energií, tedy nejen ČEZ. Nakonec vysokým cenám neunikne nikdo. Samozřejmě, ceny budou zastropované. Vzhledem k nastavení výše stropu to však i tak znamená, že mnozí odběratelé budou od ledna platit i vícenásobek ceny současné.
K dost možná jen přechodnému uchlácholení veřejnosti ovšem přispělo nejen zastropování, ale také úsporný tarif a odpuštění příspěvku na obnovitelné zdroje. Oboje vláda zavedla již od října. Tato opatření dokonce zmátla zkušené mezinárodní investory, tedy žádné zelenáče. ČSÚ totiž vliv obou opatření zahrnul do výpočtu inflace. Vyšel z toho, že i když elektřina zůstává drahá, pak jestliže ji místo spotřebitele, tedy třeba domácnosti, platí vláda (byť z daní té samé domácnosti, protože jiný příjem vláda fakticky nemá), spotřebitelská inflace klesá, neboť z bezprostředního hlediska spotřebitele je elektřina prostě levnější. A k tomu ještě stát platí za odběratele energií zmíněný příspěvek za obnovitelné zdroje (i když opět jen z daní poplatníků), čímž inflaci dále sráží.
Ve výsledku tak říjnová meziroční inflace činí místo 18,6 % jen 15,1 %. Toto optické snížení inflace dokonce zmátlo právě i profesionální finančníky. Takže se citelně snížily tržní úrokové míry, neb finančníci nyní počítají – podle všeho mylně – s tím, že by Česká národní banka mohla začít snižovat svůj základní úrok už před koncem března 2023. Podlehli zkrátka dojmu, že se inflaci v Česku podařilo zkrotit fakticky, ne jen statisticky. Podlehli dojmu „odrazu mrtvé kočky“, i když jaksi zrcadlovému.
Tentokrát je totiž právě pokles inflace jen přechodný, a v lednu je třeba počítat s tím, že se inflace může dostat opět až nad úroveň 17 %. Však uvažme jen to, že spotřebitelské ceny elektřiny mezi letošním prosincem a lednem příštího roku, kdy už nebude platit úsporný tarif, narostou v průměru v rozsahu znatelně vyšším, než je rozsah sta procent. Vskutku, budou z měsíce na měsíc v celorepublikovém průměru více než dvojnásobné!
Jestliže se nechali zmást profesionálové mezinárodních finančních trhů, co bylo možné čekat od české spotřebitelské veřejnosti? I ona uvěřila tomu, že se již inflaci podařilo zkrotit. A tato iluze řídí její nákupní jednání nyní, ve druhé polovině listopadu. Nákupní nálada se tak zlepšuje, přestože puch mrtvé kočky je cítit na sto honů.
Podstatná část veřejnosti pozná energetickou drahotu se vším všudy až od příštího roku, kdy se zároveň obnoví vzestupná dráha inflace. Dvojitý úder. Dvojitý šok pro peněženku i psychiku spotřebitele. Takže obchodníci mají štěstí, že „černopáteční“ utrácení probíhá stále ještě v době, jakémsi bezčasí, kdy se spotřebitelům mrtvá kočka jeví jako živá. Proto nakonec tržby obchodníků z celého tohoto týdne nemusí být vůbec špatné. Což ovšem bude také příznak toho, že si Češi zřejmě nevytvářejí dostatečné finanční rezervy pro rok příští. A že o to bolestivější pro ně bude inflační náraz začátku roku 2023.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
