„Vánoční šílenství“ letos vypuklo dříve a odehrává se online (na e-shopech). Stálicemi je elektronika jako jsou mobily, herní konzole, chytré hodiny, ale letos také notebooky (zde obchodníci říkají, že některé jsou nedostatkové a lepší to bude až v lednu či únoru). Oblíbené jsou také menší domácí spotřebiče, které nám zjednodušují život a podporují zdravý životní styl, kromě kávovarů také třeba smootiovače, multifukční hrnce. Frčí také fitness pomůcky. Pro děti elektronické hračky pro děti, lego nebo značkové oblečení, sportovní vybavení.
Tento týden zahrnuje Black Friday, který letos připadá na 27. listopadu. K popularitě tohoto dne v posledních letech zásadně přispěly e-shopy. Celý tento týden – tedy nejenom v pátek – lze v online obchodech využít slev, ať už třeba na kosmetiku, oděvy nebo elektroniku. Online obchody ale větří letošní mimořádnou šanci – kvůli zavřeným kamenným obchodům – už delší dobu, takže slevy označované výrazem „Black Friday“ nabízí v některých případech už i několik týdnů, zhruba od začátku listopadu. Tržby e-shopů, kterých je v ČR nejvíce na světě po přepočtu na obyvatele, letos budou atakovat rekordní úroveň 200 miliard korun, kterou zřejmě i překonají. Masově se šílenství „Black Friday“ rozjíždí právě tento týden. Vyplatí se nakupovat zvláště elektroniku, konzole a počítačové hry, oblečení a módní doplňky. Prodejci nabízejí slevy až kolem 70 nebo 80 procent, ve skutečnosti jsou však slevy zpravidla nižší, spíše kolem deseti až dvaceti procent. To ale nevylučuje, že třeba atypické zboží, jehož se potřebuje prodejce zbavit, zákazník opravdu pořídí třeba i právě s osmdesátiprocentní slevou.
Je pravda, že elektronika v běžných letech zlevňuje prakticky neustále a její povánoční zlevnění ani letos nebude tak citelné jako třeba u oděvů. Takže pořízení zvláště právě elektroniky už před Vánoci je – vzato kolem a kolem – celkem v pořádku, protože je třeba připočíst obtížně vyčíslitelný „výnos“ z obdarování bližního a jeho či její radosti přímo pod stromečkem. O tento „výnos“ se darující nákupem po svátcích pochopitelně připravuje.
Letos navíc může být problém sehnat některé druhy elektroniky. Například po noteboocích je kvůli masovému přechodu na home office obrovská sháňka. Čím dříve je člověk tedy začne shánět, tím větší je jeho šance, že sežene ještě před Štědrým dnem.
Například s nákupem oděvů či obuvi. Skutečné slevy mohou být po Vánocích u těchto druhů zboží až sedmdesátiprocentní. Pokud by byly po svátcích otevřené kamenné obchody, lze čekat ještě výraznější slevy, neboť tyto obchody se budou snažit přilákat opět zákazníky, které během pandemické uzavírky poztrácely. Oblečení je tedy výhodnější nakupovat po svátcích, v případě kosmetiky, mobilů či elektroniky je to výhodné také, ale už ne tolik jako v případě oblečení. Také se vyplatí počkat s nákupem alkoholu, u něhož k výrazným slevovým akcím dochází zpravidla až mezi svátky, tedy po Vánocích, ale ještě před Silvestrem.
Některé zboží bude hůře dostupné, naopak kamenné obchody mohou v případ svého otevření nabízet výraznější slevy než loni.
Pokud kamenné obchody otevřou před Vánoci, půjdou s cenami také dost dolů, neboť lidem se nebude tolik chtít v nich kvůli riziku nákazy nakupovat, i když už to bude možné. Po svátcích bude toto platit také, ceny budou stále hodně nízko, ještě níže než před svátky. Povánoční slevy jsou obecně dokonce mnohdy výhodnější než předvánoční slevové akce typu Black Friday nebo Cyber Monday, ovšem záleží na druhu zboží. Výrazné slevy jsou například u oblečení. Záleží také na tom, jak se prodejcům vydařila předvánoční sezóna. Čím pro ně byla horší, tím níže musí zpravidla se slevami jít koncem prosince a během ledna. Může se proto vyplatit průběžně sledovat už před Vánoci, jak se prodejcům daří zboží prodávat. Pokud budou signály o tom, že se jejich očekávání nenaplňují, tím spíše se vyplatí počkat na období po svátcích. Letošní předvánoční sezóna je zatím z hlediska prodejců víceméně úspěšná, v souladu s jejich očekáváním.
Vyplatí se nákup například v německých e-shopech. Po letošním přechodném snížení DPH tam jsou levnější nejen potraviny nebo drogistické zboží, ale také třeba oděvy, nábytek nebo elektronika. Češi v německých e-shopech nejčastěji nakupují zboží pro děti, třeba pleny, ale také elektroniku, elektrospotřebiče nebo oblečení. Například v případě elektroniky může být zlevnění z titulu nižší německé DPH opravdu citelné. Problémem nakupování v německých e-shopech je tradičně poměrně vysoké mezinárodní poštovné. To však lze obejít zřízením virtuální adresy v Německu, z níž pak je zboží posláno až třeba se sedmdesátiprocentní slevou na poštovném do ČR. Na trhu existují společnosti, které zajistí zřízení virtuální adresy v Německu i přeposílání zboží původem z německého e-shopu do ČR.
Příznivé je, že zásilky z čínských e-shopů budou od DPH osvobozeny i po Vánocích. Takže zpožděné předvánoční zásilky se neprodraží, jak doposud hrozilo. Evropská komise totiž letos v létě rozhodla, že dobu osvobození od DPH prodlouží o půl roku. Původně mělo osvobození končit k 31. 12. 2020. Nyní však skončí až k 30. 6. 2021.
Oddechnou si tak mnozí Češi, kteří tak jako loni objednali zásilku z čínského e-shopu, přičemž jim dorazila až po Novém roce. Z hlediska uplatnění DPH je totiž důležité datum, kdy zásilka přijde na území EU, nikoli datum odeslání. DPH tak nyní budou podléhat až zásilky, které z Číny do EU dorazí po 30. 6. 2021. Nyní totiž platí výjimka – a platit bude právě až do 30. 6. 2021 –, takže malé zásilky v hodnotě do 22 eur jsou od DPH osvobozeny.
Češi takto zhusta objednávají například kabely nebo kryty, nabíječky, ochranná sklíčka, sluchátka či další příslušenství mobilních telefonů. Pokud si tedy nyní objedná zákazník v ČR v čínském e-shopu určitý druh příslušenství k mobilu, řekněme za 10 eur, tedy v přepočtu dle aktuálního kursu za zhruba 262 korun, žádné DPH neplatí. Od 1. 7. 2021 to ale bude jinak. Dokonce i dané zboží za 10 eur bude podléhat DPH.
To by však ještě nebyl ten největší problém. DPH na takové zboží totiž činí zhruba 55 korun. Zákazník by tedy nově platil místo 262 korun 317 korun. Hlavní problém spočívá v tom, že konec osvobození od DPH znamená, že na všechny zásilky včetně právě těch drobných se bude vztahovat celní deklarace a bude se vybírat DPH a poplatek za celní deklaraci.
Pokud se uvedený zákazník čínského e-shopu, který si objednal zboží za v přepočtu 262 korun, nechá v celním řízení zastupovat Českou poštou, což bude nejčastější případ, musí k ceně zboží připočítat poplatek za službu celní deklarace. Ten činí 200 korun, a navíc se započítává do základu pro výpočet DPH. I když od poloviny příštího roku by se mohl o něco snížit.
Do výpočtu DPH se započítává, zaprvé, vlastní hodnota zboží, v našem případě tedy zhruba oněch 262 korun, zadruhé poštovné, které však v případě čínských e-shopů zpravidla plně dotuje čínská vláda, zatřetí clo, pokud je vyměřeno (i od 1. července 2021 bude vyměřeno pouze u zboží v hodnotě nad 150 eur), a konečně, začtvrté, právě služba celní deklarace.
To znamená, že od 1. července 2021 uvedený zákazník, který nyní platí 262 korun, zaplatí za to samé zboží 559 korun. To proto, že k 262 korunám bude třeba připočíst poplatek za celní deklaraci ve výši 200 korun a ze vzniklého základu 462 korun pak vypočítat 21procentní DPH, jež odpovídá zhruba 97 korunám. Ze den na den tak cena příslušenství k mobilu z čínského e-shopu vzroste o 113 procent, tedy z 262 na 559 korun.
Kromě těch, kteří se letos opozdí s nákupem dárků pod stromeček, si v důsledku prodloužení osvobození od DPH oddechnou také pracovníci České pošty. Jen loni dorazilo do ČR z Číny 36 milionů drobných zásilek bez daně a cla. Nyní poštovní pracovníci podávají celní prohlášení na zhruba 500 zásilek denně, po skončení zmíněného osvobození budou toto prohlášení podávat na až 30 tisíc zásilek denně. V tomto ohledu jim tedy může přibýt práce hned šedesátinásobně. Již tak zavalení pošťáci tudíž budou ještě zavalenější.
Ne zcela dostačující úlevou jim může být alespoň to, že s ukončením osvobození se čínské zboží řadě Čechů přestane vyplácet, takže zásilek z Číny oproti nynějšímu stavu ubude.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
