Cena bitcoinu, nejrozšířenější kryptoměny, se poprvé od ledna 2018 přiblížila psychologické cenové úrovni 13 tisíc dolarů za kus. Cenu bitcoinu žene vzhůru několik faktorů. Prvním je prostý strach z toho, že daný investor nezachytí včas růstovou horečku podobnou té ze sklonku roku 2017. Tehdy se cena bitcoinu vyšplhala k úrovni až takřka 20 tisíc dolarů za kus. Následoval hluboký propad, nikdy však ne pod úroveň 3000 dolarů. Například analytici největší americké banky JP Morgan vypočítali, že bitcoin má nyní objektivní hodnotu zhruba 5000 dolarů. Z tohoto hlediska je v současnosti o takřka 8000 dolarů nadhodnocený. Toto „nadhodnocení“ může být v příštích dnech a týdnech ještě mnohem markantnější.
Dalším faktorem v pozadí cenového růstu bitcoinu je zmenšení počtu nově vytěžených mincí, takzvaný halvening, k němuž dojde v květnu 2020. Algoritmus bitcoinu totiž zajišťuje postupné zmenšování počtu nově vytěžených kusů bitcoinu tak, aby bylo garantováno, že maximální počet bitcoinů nikdy nepřesáhne úroveň 21 milionů kusů. Zhruba každé čtyři roky tak nastává zmíněný „halvening“. K poslednímu došlo v červenci 2016. Předtím došlo k „halveningu“ v roce 2012. Každý „halvening“ snižuje nabídku nových bitcoinů, což zákonitě představuje tlak na růst jejich ceny. S tím nyní trh kalkuluje, byť květen 2020 je ještě poměrně daleko.
Zdražování bitcoinu také pomáhá skutečnost, že o bitcoin a obecně kryptoměny se zajímají zavedení hráči konvenčního finančního světa, nebo dokonce technologičtí obři, jako je Facebook. Dva z největších amerických makléřů pro drobnou klientelu, společnosti TD Ameritrade a E*Trade údajně plánují spuštění platformy pro obchodování s kryptoměnami. To by zjednodušilo přístup řadových investorů ke kryptoměnám a dále je v jejich očích legitimizovalo. Dalšími zvučnými jmény zavedeného finančního světa, která chtějí umožnit či rozšířit nabídku obchodování s kryptoměnami, jsou společnosti jako Fidelity Investments nebo International Exchange. Druhá jmenovaná vlastní a provozuje několik burz včetně největší akciové burzy světa, té newyorské. International Exchange loni spustila přípravu projektu Bakkt, který by například měl umožnit směnu kryptoměn a konvenčních měn typu dolaru či eura.
Kapitolu samu pro sebe pak představuje konsorcium firem kolem Facebooku, které příští rok chystá uvést digitální měnu libra. V konsorciu jdou společnosti jako Visa či MasterCard. Libra by měla být navázána na konvenční měny typu dolaru či eura, ale v řadě aspektů bude vycházet z principu kryptoměn typu bitcoinu.
Libra vyvolává až nečekané silné reakce. Podle basilejské Banky pro mezinárodní platby, jakési „centrální banky centrálních bank“, představuje libra ohrožení globálního bankovnictví. Taková hrozba by prý měla celosvětově vyvolat rychlou odezvu politiků. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire dává tušit, že odezva rychlá bude. Jakmile Facebook své plány ohledně libry minulý týden prvně přiblížil, La Maire veřejnost ujistil, že měnu oficiálně vydávají pouze státy a jejich vlády. Bude prý také žádat záruky, že potenciální transakce ve facebookovské libře neslouží k záležitostem, jako je financování terorismu. Člen bankovní rady německé Bundesbanky Burkhard Balz, jenž má v instituci na starosti oblast elektronických transakcí, zase o víkendu varoval, že zavedení libry by mohlo mít dalekosáhlé dopady pro celý finanční svět. Širší přijetí libry by podle něj mohlo mít závažné důsledky pro finanční stabilitu a měnovou politiku centrálních bank. Také Balz, podobně jako Le Maire, varuje, že uživatelé libry mohou obcházet regulace týkající se praní špinavých peněz či financování terorismu. Je proto prý třeba, aby příslušné regulační orgány celého světa v otázce digitálních měn a kryptoměn vzájemně spolupracovaly. Ve Spojených státech šéfka Výboru pro finanční služby Sněmovny reprezentantů Maxime Watersová vyzývá Facebook, aby pozastavil svůj vývoj nové digitální měny do té doby, než se s ní kongresmani a regulační úřady budou moci zevrubněji seznámit.
Varovná slova politiků a centrálních bankéřů na adresu libry zvyšují povědomí o ní, ale zprostředkovaně také kryptoměnách typu bitcoinu. I to může stát částečně v pozadí cenového růstu právě bitcoinu.
Bitcoinu nahrává třeba i silnější poptávka Číňanů po něm a jiných kryptoměnách. V době vyostřeného napětí v obchodních vztazích se čínská oficiální měna ocitá pod tlakem, oslabuje a hrozí je další citelně znehodnocení, což zvyšuje atraktivitu právě kryptoměn v očích Číňanů. Jako jakéhosi „záložního řešení“. Čína je díky tamnímu levnému uhlí a tedy levné elektřině světovou velmocí v těžbě bitcoinu.
Někteří bitcoinoví pozorovatelé ale upozorňují, že cena kryptoměny je nezávislá na vývoji ostatních aktiv a že nyní bitcoin zdražuje, protože probíhá takzvaná čtvrtá parabolická fáze jeho cenového růstu. Cena bitcoinu se během ní, tedy nejspíše ještě letos, prý vyhoupne až na úroveň 100 tisíc dolarů za kus. Kryptoměna by tak byla pětkrát dražší než při kulminaci zatím poslední „parabolické fáze“, k níž došlo na sklonku roku 2017.
Jak vidno, bitcoin a další kryptoměny nyní čelí růstu zájmu a poptávky jak ze strany drobných řadových investorů (kteří nechtějí propásnout další cenovou horečku a možnost snadného výnosu), tak i investorů institucionálních a zavedených (Facebook, International Exchange, Fidelity, E*Trade a další) a také Číňanů (kvůli obchodní válce). Poptávka po bitcoinu tedy stoupá, přičemž jeho nová nabídka od příštího roku kvůli „halvingu“ citelně klesne. Oba tyto vlivy působí na růst ceny bitcoinu, který může být závratný. Cena může překonat i dosavadní rekord z roku 2017, oněch takřka 20 tisíc dolarů za kus.
Všichni lidé, kteří své peníze vkládají do bitcoinu, by však měli vést v patrnosti, že se nejedná o investici v pravém smyslu slova, ba ani o spekulaci. Je to sázka, jako u rulety. Své peníze, které do bitcoinu vkládají, mohou královsky zhodnotit, lépe než prakticky jakýmkoli jiným způsobem, ale současně už je také nikdy v životě nemusí znova vidět. Žádný regulační orgán jejich „investici“ neochrání.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
