Skutečnou výzvu má nadějná kybernetická měna teprve před sebou
Když padá hvězda, je to často romantické – „něco si přej“. Když padá letadlo, bývá to zase tragické. Není ovšem letadlo jako letadlo. „Myslím, že bitcoin je jedno velké letadlo,“ řekl mi před několika dny Anatole Kaletsky, proslulý ekonomický sloupkař agentury Reuters. Pád letadla ve smyslu kolapsu podezřelé pyramidové hry neboli Ponziho schématu – což je přesně výraz, který Kaletsky použil – je nejen tragický (pro podvedené investory), ale také očistný (z hlediska trhu jako celku).
Jaká bude podoba očisty, jež nyní, po pádu tokijské burzy Mt. Gox, čeká kybernetickou měnu bitcoin? Bude značit její úplný konec -který by vlastně pečetil Kaletského slova -, nebo ne? Jinými slovy, očistí se trh o jednu alternativní měnu, nebo přijde pouze o jednu její technologicky chybně zajištěnou burzu?
Žádné drama… O technologické chybě, jež je specifikem někdejší největší burzy s bitcoiny, se ví už téměř tři roky. Spočívá v tom, že specializovaný útočník – zlodějský hacker – může pozměnit identifikační číslo bitcoinové transakce. Částka i strany transakce přitom zůstávají stejné. Asi jako kdyby při nákupu zboží přes e-shop někdo změnil číslo objednávky. Směna tedy proběhne, ale pokud burza transakce řádně neadministruje, útočník ji zmate a ta mu vrátí peníze, které by vrátit neměla. Ostatní klíčové bitcoinové burzy – například slovinská Bitstamp nebo čínská BTC China – se od problémů burzy Mt. Gox rychle distancovaly a evidentně jsou proti popsané chybě zajištěné. Jenže, málo platné, reputace bitcoinu jako takového utrpěla.
Přesto existuje pár pádných důvodů, proč pád Mt. Gox nemusí vést ke skonu bitcoinu, a už vůbec ne k úmrtí konceptu alternativních kybernetických měn. Za prvé, cena bitcoinu se v reakci na kolaps Mt. Gox zase tak dramaticky nepropadla. Zatímco ve dnech před krachem se uzavírací cena měny na burze Bitstamp pohybovala v rozmezí od 500 do 600 dolarů, v reakci na něj oslabila na 400 dolarů za kus. Avšak včera už byla zase o něco výše.
– a ani katastrofa ne Za druhé, dotčení investoři opravdu přišli o veliké peníze. Podle všeho se na Mt. Gox „ztratilo“ téměř 750 tisíc bitcoinů. To je šest procent jejich celkového počtu a v přepočtu na pondělní ceny zhruba 365 milionů dolarů. Na druhou stranu, do bitcoinu rozhodně neinvestovaly žádné „babičky z Orlických hor“, a zatím dokonce ani ne drobní investoři, kteří běžně usilují o zhodnocení svých peněz v akciích, dluhopisech a dalších standardních nástrojích finančního trhu. Investice do bitcoinu je totiž stále záležitostí spíše poměrné úzké komunity geeků, softwarových vývojářů, internetových hračičků či libertariánů. Tito lidé jsou zpravidla dostatečně technologicky, ale například i ekonomicky gramotní, aby nezačali hned v masovém měřítku panikařit a svých bitcoinů se houfně zbavovat. Jeden z nich komentuje krach Mt. Gox jako nikoli nepřekonatelnou potíž při „stavbě nového finančního řádu světa“. Když se kácí les, létají třísky. Tito lidé také ve své většině dobře vědí, že investice do bitcoinu je extrémně riziková, že se do něj nevyplatí vložit více než jen zlomek vlastního investičního portfolia a že – slovy samotného nejvyššího šéfa Mt. Gox Marka Karpelese – „už den po nákupu bitcoinu může jeho cena spadnout na nulu“. Nepřekvapí, že z hlediska těchto lidí se zatím žádná katastrofa nekoná.
Zdá se tak, že skutečnou výzvou, která před bitcoinem stojí, není pád jedné z burz, nýbrž překonání ignorance, bázně či nedůvěry, které k němu zatím chová širší veřejnost. Právě intenzita zájmu této veřejnosti nakonec rozhodne o tom, zda se prostřednictvím bitcoinu podaří ustavit „nový finanční řád světa“. Bez její důvěry to zkrátka nepůjde. A pokud poměrně hojně medializované události typu krachu jedné z bitcoinových burz neustanou, širší veřejnost definitivně ztratí jakékoli zárodky důvěry v kybernetickou měnu. Pojme-li širší veřejnost nezvratný dojem, že bitcoin je vskutku letadlo, bude to teprve skutečná katastrofa pro zatím stále nadějnou alternativní měnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
