Nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna, bitcoin, dnes pokořila psychologickou hranici 30 tisíc dolarů. Stalo se tak poprvé od loňského června. Bitcoin se tak ocitl takřka na dvojnásobku své ceny z loňského listopadu, kdy se propadl k úrovni pod 15 500 dolarů. Od začátku letošního roku si připsal již přes 80 procent.
Převážně technologický akciový ukazatel Nasdaq 100 přitom od začátku roku přidal „pouze“ necelých dvacet procent. Bitcoin přitom v posledních letech vykazuje poměrně zřetelný sklon pohybovat se s technologickými akciemi v určitém tandemu. Letos tedy tomu tak úplně není, jelikož bitcoin technologické akcie výrazně překonává. Na druhou stranu se ani tak nebyl dosud s to vrátit byť jen na polovinu ceny z doby své historicky rekordní úrovně, které dosáhl v listopadu 2021, kdy se prodávala i za bezmála 69 tisíc dolarů.
Dnešní zdolání hranice 30 tisíc dolarů je nicméně důležitý milník, a to jak z pohledu fundamentální, tak technické analýzy. Hodnota 30 tisíc dolarů totiž představuje hranici odporu a bitcoin sbíral síly na její překonání po tři týdny v řadě. To ukazuje na poměrně přesvědčivý návrat důvěry investorů v kryptoměnu. Hranici zdolal poprvé od loňského letního bankrotu kryptoúvěrové firmy Celsius Network, poprvé od listopadového krachu burzy FTX a konečně poprvé od zpřísnění postoje amerických úřadů vůči celé kryptoscéně. Investoři tak bitcoinu opět v rostoucí míře důvěřují právě o po těchto kraších, čímž jejich dlouhodobý dopad marginalizují.
Bitcoinu svědčí nedávné otřesy a pády bank euroamerického okruhu. Zranitelnost amerického bankovního systému citelně vzrostla v souvislosti s březnovým pádem Silicon Valley Bank, jak vyplývá z nedávno publikované studie publikované americkým Národním úřadem ekonomického výzkumu (viz zde). V kolapsovém stavu se podle ní může ocitnout až skoro 190 bank v USA. Což by mimo jiné bylo vodou na mlýn právě mnohým kryptoměnám v čele s bitcoinem.
Případné další pády a otřesy bank euroamerického okruhu by přitom velmi pravděpodobně vedly k dalšímu růstu ceny bitcoinu a s ním i mnohých dalších kryptoměn, neboť podrývají důvěru široké veřejnosti v tradiční bankovnictví a v konvenční měny typu dolaru.
Vývoj ceny bitcoinu navíc vykazuje pozoruhodně těsnou vazbu s vývojem souhrnné peněžní zásoby nejvýznamnějších světových ekonomik. Konkrétně platí, že odchylka momentální ceny bitcoinu od jejího desetiměsíčního klouzavého průměru dopadá na své dno dva až sedm měsíců před zlomovým zvratem ve vývoji meziroční změny souhrnné peněžení zásoby třinácti největších světových ekonomik.
Takto bitcoin kapituloval loni v červnu, kdy ztráty na něm dosáhly největších extrémů. Jenže od třetího loňského čtvrtletí světově významné centrální banky postupně povolují své předchozí razantní měnověpolitické utahování. Například Bank of England musela už loni na podzim vhánět do finančního systému novou likviditu, aby tak zabránila potenciálnímu kolapsu segmentu britských penzijních fondů. Přidaly se také japonská a čínská centrální banka.
V současnosti zase americká centrální banka musela zvrátit své měnověpolitické utahování, aby po kolapsu zmíněné Silicon Valley Bank bránila pádům dalších bank. Zavedla nové programy výhodných půjček bankám a svého druhu i dotací jim určeným. Tyto programy představují likviditní injekce. Analytici americké banky Citigroup proto o opatřeních mluví jako o „kvantitativním uvolňování pod jiným jménem“. A analytici britské banky Barclays soudí, že navýšením mezibankovní likvidity vytvoří tyto programy tlak na pokles úrokových sazeb u bankovních půjček domácnostem a firmám.
Jinými slovy, nová likvidita proudí do finančního systému a peněžní zásoba opět roste. Vzestup objemu souhrnné světové peněžní zásoby vykazuje pozitivní souvislost s vývojem ceny bitcoinu.
Fundamentálně totiž při něm dochází ke znehodnocování konvenčních peněz, což je vodou na mlýn právě bitcoinu, jakožto klíčové nemanipulovatelné alternativě konvenčních peněz. S případnými dalšími otřesy a pády bank bude třeba dalších likviditních injekcí, což tak tedy bude bitcoinu jen další vodou na mlýn.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
