Bitcoinová mánie je po třech letech opět tu. Cena nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny světa, bitcoinu, dnes odpoledne středoevropského času pokořila dosavadní historický rekord. Bitcoin se krátce prodával za více než 69 000 dolarů za kus, s maximem na úrovni 69 191,94 dolaru, vyplývá z dat agentura Bloomberg. Překonal tak dosavadní nejvyšší cenu, dosaženou v listopadu 2021, odpovídající necelým 69 000 dolarů.
Bitcoin dříve během dneška také poprvé v historii pokořil hranici 1 600 000 korun za kus. Psychologickou úroveň 1,6 milionu korun dnes bitcoin překonal vůbec poprvé v historii.
Z hlediska své dolarové tržní kapitalizace je dnes bitcoin rovněž na historickém rekordu. Kapitalizace dnes dnes odpoledne přesáhla úroveň 1,35 bilionu dolarů, zatímco v dosud rekordním listopadu 2021 činila maximálně 1,28 bilionu. Bitcoinů od té doby samozřejmě přibylo, o zhruba 760 tisíc kusů. Ovšem zahrneme-li dolarovou inflaci, je nynější kapitalizace stále menší než ta z listopadu 2021, jež v dnešních cenách odpovídá 1,43 bilionu dolarů.
Nutno také v této souvislosti říci, že kvůli inflačnímu vývoji dosud stále rekordní cena jednoho bitcoinu, takřka 69 000 dolarů z listopadu před třemi lety, v současnosti, v únoru 2024, odpovídá zhruba 77 000 dolarů. Reálně, po zohlednění inflačního znehodnocení dolaru, tak bitcoinu k pokoření reálného rekordu ještě i dnes odpoledne chybělo „zdolat“ dalších zhruba 8 000 dolarů.
Jen od začátku letošního roku ovšem i tak bitcoin přidává výrazných zhruba 60 procent.
Za vzestupem dolarové ceny bitcoinu bezprostředně stojí mocný růst technologických akcií. Bitcoin a další kryptoměny jsou podstatnou částí investorů vnímány jako svého druhu právě technologická akcie. Ukazatel Nasdaq Composite, vysoce zaměřený právě na technologické akcie, na sklonku minulého týdne překonal svůj historický rekord, rovněž z listopadu 2021 – v pátek uzavřel vůbec nejvýše v dějinách. Včera pak uzavřel na druhé nejvyšší úrovni v historii. Technologické akcie žene vzhůru zejména optimismus ohledně vyhlížených možností umělé inteligence. Na této vlně se tedy vezou i kryptoměny v čele s bitcoinem.
To však není jediný důvod růstu ceny bitcoinu. Počátkem letošního ledna úřady v USA po více než deseti letech schválily první tamní bitcoinové fondy. Ty umožňují drobným investorům v USA investovat do bitcoinu konvenční cestou, jak jsou zvyklí, skrze právě fond zaštítěný zavedenou finanční institucí typu BlackRock či Fidelity. Růst poptávky související s investicemi drobných investorů do těchto fondů také mocně pohání cenu bitcoinu výše.
Vedle techno-optimismu a nových fondů v USA ženou bitcoin – a mnohé další kryptoměny – vyhlídky na snižování úrokových sazeb v USA. S ním by tamní centrální banka měla podle konsensu trhu začít letos v létě. Podpořila by tak zlevnění financování a atraktivitu rizikovějších aktiv právě typu bitcoinu a obecněji kryptoměn.
Další „vodou na mlýn“ bitcoinu je jeho letošní „půlení“, neboli „halving“, které nastává jednou zhruba za čtyři roky. Jde o čtvrté „půlení“ v historii bitcoinu. Nastane v dubnu. Bude znamenat slabší přísun nových bitcoinů do oběhl, což podle některých expertů rovněž tlačí cenu kryptoměny vzhůru.
Poptávku po bitcoinu nakonec umocňuje také psychologický efekt FOMO – tedy obava investorů, že pokud by do bitcoinu své peníze nevložily, nechali by se zbytečně utéci výrazné zhodnocení svých prostředků, dané právě zejména výše uvedenými příznivými okolnostmi.
Cena nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny světa, bitcoinu, dnes nad ránem středoevropského času dosáhla historicky nejvyšší korunové ceny, takřka 1 610 000 korun.... více
Skutečné zlato i takzvané zlato digitální – tedy bitcoin – zažívají značný příval investorského zájmu a peněz. Zlato v klasické, kovové... více
Cena nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny světa, bitcoinu, dnes odpoledne středoevropského času překonala psychologickou hranici 60 tisíc dolarů, a to poprvé... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
