Bitcoin dnes nad ránem překonal „kultovní“ hranici 100 000 dolarů, je nejdražší v dějinách

V korunách letos zdražil z necelých 990 tisíc na takřka 2,5 milionu; jen od Trumpova zvolení přidal skoro 900 tisíc, tedy zhruba tolik, co od svého vzniku roku 2009 do začátku letoška

Cena bitcoinu, světově nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny, vzniklé roku 2009, dnes prvně v historii překonala psychologickou, až „kultovní“ hranici 100 000 dolarů, dostala se až na nový dějinný rekord nad 103 800 dolarů (viz graf Bloombergu níže).

Cena bitcoinu dnes prvně v historii překonala psychologickou, až „kultovní“ hranici 100 000 dolarů, dostala se až na nový dějinný rekord nad 103 800 dolarů.

Bitcoinová komunita po celém světě už několik let překonání hranice 100 000 dolarů vyhlížela. Symbolem napjatého očekávání, jež se dle skeptiků nemělo naplnit, se staly „laserové oči“. Příznivci bitcoinu totiž modifikovali své fotografie používané v online prostředí takovým způsobem, jako by z jejich očí vyrážely paprsky laseru, přičemž se zařekli, že tuto modifikaci odstraní teprve tehdy, až cena bitcoinu překoná právě hranici 100 000 dolarů. Což se tedy stalo právě dnes.

Bitcoinu v posledním měsíci nebývale prospívá zvolení Donalda Trumpa prezidentem i fakt, že se Spojenými státy přelije červená republikánská vlna. Republikáni ve volbách před měsícem získali většinu v Senátu amerického Kongresu a také ve Sněmovně reprezentantů. Mělo by tak být snazší prosazovat legislativu, jež je k bitcoinu vstřícná.

To potvrzuje i Trumpův včerejší krok, který představuje bezprostřední důvod jeho vzletu nad donedávna zdánlivě nedosažitelnou hranici 100 000 dolarů. Investory totiž povzbudila zpráva, že zvolený prezident vybral se čela Komise pro burzy a cenné papíry Paula Atkinse, libertariánsky orientovaného lobbistu ve prospěch kryptoměn.

Navíc se včera k bitcoinu s respektem vyjádřili světově bedlivě sledovaní činitelé, na jedné straně ruský prezident, na straně druhé šéf americké centrální banky. Vladimir Putin o něm pronesl, že je nezastavitelný, zatímco Jerome Powell jej přirovnal ke zlatu. Oboje bitcoinu zajišťuje další publicitu a v očích širší veřejnosti jej legitimizuje jako celkem již standardní nástroj investiční diverzifikace. Což jen dále umocňuje poptávku po něm.

Hlavním hnacím motorem je ale nyní tedy postoj nadcházející americké administrativy. Trump už ve své předvolební kampani slíbil učinit z USA světové centrum bitcoinu a kryptoměn obecně, ba dokonce položit základ státním strategickým rezervám v bitcoinu. Do bitcoinových fondů v USA v čele s tím ve správě BlackRocku, největší investiční společnosti světa, zamířil v uplynulém měsíci v návaznosti na Trumpův triumf rekordní objem prostředků investorů. Což mocně pomáhá hnát cenu bitcoinu vzhůru.

Bitcoin je tak v současnosti sedmým nejhodnotnějším aktivem světa. Vyšší souhrnnou tržní hodnotu odvozenou z veřejného obchodování má již jen zlato a dále americké společnosti Nvidia, Apple, Microsoft, Amazon a Alphabet. Bitcoin je s tržní kapitalizací dnes historicky poprvé přesahující hranici dvou bilionů dolarů tak hodnotnější než saúdskoarabský ropný monopol Saudi Aramco nebo než veškeré celosvětově obchodované stříbro, které je v žebříčku nejhodnotnějších aktiv deváté. Desátá je pak opět americká společnost Meta (viz tabulka níže).

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin