Ropa Brent v tomto týdnu zdražila na své jedenáctiměsíční maximum, když se jeden její barel prodával za více než 57 dolarů. Tak drahá nebyla nikdy od propuknutí pandemie onemocnění covid-19. Čeští řidiči se tak musí v příštích týdnech připravit na zdražení pohonných hmot. Ty v uplynulém týdnu cenově stagnovaly, ba zlevnily. Benzín Natural 95 stojí stejně jako přes týdnem, když jeden jeho litr vyjde na 27,92 koruny, zatímco cena nafty se snížila o devět haléřů a činí nyní 27,23 koruny.
Od začátku letošního roku benzín zlevnil o tři haléře na litr, nafta ovšem hned o 25 haléřů na litr. Výraznější zlevňování nafty je způsobeno tím, že prodejci pohonných hmot postupně do své cenové kalkulace zahrnují snížení spotřební daně právě z motorové nafty o jednu korunu na litr, k němuž došlo k 1. lednu.
Ceny pohonných hmot v ČR ovšem ještě nezohledňují citelné zdražení ropy, jen za letošní rok více než desetiprocentní, jehož klíčovým důvodem jsou dodatečné škrty v těžbě, k nimž se v měsících únoru a březnu hodlá uchýlit Saúdská Arábie. Ta již minulý týden uvedla, že v daném období půjde dolů s těžbou až o milion barelů denně. Své prohlášení učinila po skončení napjatého dvoudenního on-line jednání zástupců kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem. Saúdská Arábie už nyní snižuje objem dodávek pro některé své asijské odběratele, což trh utvrzuje v tom, že svůj závazek naplní. Ropy tak na světovém trhu bude méně, což je klíčový motiv aktuálního růstu její ceny k takřka ročnímu maximu.
Tuzemští řidiči se tak musí v nadcházejícím týdnu připravit na růst cen benzínu a nafty, a dále pak na to, že pohonné hmoty mohou v příštích týdnech zdražit až o desetihaléře. Cenu nafty však bude postupně během dalších měsíců v ČR tlačit dolů zmíněné snížení spotřební daně na ni, které je součástí loni schváleného daňového balíčku. Benzín tak ve výsledku v příštích týdnech zdraží na 28,50 koruny za litr, zatímco nafta na 27,50 koruny za litr.
Růst ceny ropy dále podpoří růst poptávky po palivech ve Spojených státech, jejž podnítí vyhlížené kroky nové americké administrativy prezidenta Joea Bidena. Přes Spojené státy se totiž přelije takzvaná „modrá vlna“ – demokraté současně ovládnou Bílý dům, Sněmovnu reprezentantů i právě Senát. Prezidenta Bidena tak nebude nic svazovat v prosazování svého programu. Umírněný demokrat Biden se bude ale také muset tím spíše podvolit tlaku extrémnějších křídel demokratické strany. Nebude už moci požadavky extrémnějších demokratů, volajících po radikálnějších krocích, odrážet s tím, že kvůli republikánskému Senátu je nucen hledat kompromisní a konsensuální řešení.
Senát v rukou demokratů také znamená, že Kongres spíše prosadí další balík rozpočtových opatření na podporu ekonomiky. To ovšem ve výsledku značí dodatečný růst zadlužení USA a nutnost půjčit si prostřednictvím dluhopisů další peníze. Vyhlížená vyšší emise dluhopisů tak stlačuje jejich cenu, což jde ruku v ruce právě se zvýšením jejich výnosu. Vyhlížený růst zadlužení USA současně vytváří tlak na další oslabování dolaru.
Slabý dolar ve spojení s dodatečným rozpočtovým balíkem opatření Bidenovy administrativy tlačí a potlačí cenu ropy výše. Balík opatření totiž zvýší ekonomickou aktivitu v USA, byť na dluh, takže právě stoupne poptávka po palivech a ropných produktech. Slabší dolar rovněž povede ke zvýšení ceny ropy, neboť ta se v něm obchoduje. Oslabení dolaru vůči koruně nebude tak citelné, aby ve světle saúdských škrtů nebo vyhlídky na další rozpočtový balík v USA zabránilo růstu cen pohonných hmot v ČR. Ty by však ani tak neměly zdražit nad úroveň 30 korun za litr, neboť je bude nadále tlačit dolů pandemická situace a karanténní uzavírky či omezení jednotlivých ekonomik ve světě.
Ceny pohonných hmot v příštích týdnech zdraží nejen v ČR, ale i dalších evropských zemích. Podle mezinárodního srovnání je benzín začátkem ledna 2021 levnější než v Česku tradičně v Bulharsku či Rumunsku, ale také v Polsku a poněkud netradičně i ve Slovinsku a v Maďarsku. V Rakousku je cenově srovnatelný. Na Slovensku, v Chorvatsku a také tradičně v Německu či v Itálii je dražší. Nafta je levnější než v ČR v zemích, jako je opět Bulharsko či Rumunsko a také Polsko. V Rakousku je cenově srovnatelná. Na Slovensku, v Maďarsku, ve Slovinsku, v Německu, Chorvatsku či Itálii je cena nafty vyšší než v ČR.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
