Bereme si příklad z pětkaře

Represe na šedou ekonomiku nezabírá. ČESKO JE NA TOM DOBŘE.

V Poslanecké sněmovně probíhá druhé čtení zákona o evidenci tržeb. Ta má být hlavní zbraní ministra financí Andreje Babiše proti šedé ekonomice. Jenže na tu platí úplně jiné zbraně.

ŠEDOU EKONOMIKU tvoří lidé, kteří před veřejnými orgány záměrně zatajují část či celou svoji ekonomickou produkci, ať už zboží, či služeb. Chtějí se vyhnout některým daním či odvodům, regulacím, jako je například minimální mzda či bezpečnostní standardy, a dalším administrativním povinnostem, jako je vyplňování statistických dotazníků.
Jak moc je tedy Česko prolezlé právě touto šedí?

PATNÁCT PROCENT

Podle profesora Friedricha Schneidera z Univerzity Johannese Keplera v rakouském Linci, jednoho z předních světových expertů na šedou ekonomiku, zhruba z patnácti procent.
Právě takový je letošní podíl šedé ekonomiky na celkové velikosti tuzemského hospodářství, tedy na jeho hrubém domácím produktu. Schneider počítá tento podíl každoročně a z jeho čísel vyplývá, že šedá ekonomika v Česku vykazuje klesající trend podobně jako v mnoha dalších zemích.
Dalším pozitivem je skutečnost, že si Česko v mezinárodním srovnání nevede nijak mizerně. Velikostí šedé ekonomiky na starém kontinentu je podprůměrné (průměr činí osmnáct procent).
Z grafu, který zachycuje podíl šedé ekonomiky v jednotlivých zemích, je patrné, že se příliš nelišíme od zemí, jež jsou často dávány za vzor fungující státní správy. Naopak v takovém Chorvatsku – zemi, která evidenci tržeb zavedla v roce 2013 – dosahuje velikost šedé ekonomiky vysokých 28 procent.

INSPIRACE

Pokud nám tedy Chorvatsko slouží jako zdroj inspirace, jako by si dvojkař (Česko), jenž chce být jedničkářem (Švýcarsko), bral za vzor pětkaře (Chorvatsko), který by se rád stal alespoň čtyřkařem (Polsko).
Navíc čísla za léta 2013 až 2015 odhalují, že v Chorvatsku se velikost šedé ekonomiky snižovala pomaleji než u nás. Navzdory tomu, že tam už právě od roku 2013 uplatňují evidenci tržeb – podle Babišova ministerstva technologicky nejzdařilejší v Evropě.
Ani technologicky zdařilý systém evidence tržeb tedy nevede k tomu, že by se šedá ekonomika zmenšovala rychleji než v zemi, kde žádnou evidenci neuplatňují.

HLAVNĚ DANĚ

Takový výsledek není z hlediska odborného ekonomického výzkumu překvapivý. Zmíněný ekonom Schneider společně s kolegou Larsem Feldem, profesorem z Heidel berské univerzity, publikovali v roce 2010 shrnující studii, ve které vycházeli z rozsáhlých dat za 21 hospodářsky nejvyspělejších zemí světa, pokrývajících období let 1990 až 2005. Cíl měli jasný: zjistit, co vlastně stojí za tím, že se jednotlivé země tak odlišují ve velikosti své šedé ekonomiky.
Došli k jednoznačnému závěru. „Zvýšení daní a sociálních odvodů přispívá zdaleka nejpodstatněji z nich k růstu objemu šedé ekonomiky,“ říkají Schneider s Feldem.
Kdo chce tedy zmenšit objem šedé ekonomiky, největších úspěchů má šanci dosáhnout snížením daní a odvodů.
Částečně by také mělo pomoci zkvalitnění institucí, tedy třeba to, že se podaří vymýtit (nebo alespoň omezit) dojem lidí, že úplatný je každý druhý policajt a každý třetí úředník. K omezení šedé ekonomiky také přispěje – byť v ještě menší míře – uvolnění regulací pracovního trhu a zlepšení veřejných služeb. Když bude moci zaměstnavatel snáze propustit zaměstnance, obecně klesnou svody následovat metody pana Švarce.
Fungující a hospodárná státní správa je tedy mnohem lepším lékem na šedou ekonomiku než cokoli jiného. Ostatně Chorvatsko evidenci tržeb aplikuje, zatímco Rakousko ani Švýcarsko ne. Vůbec platí, že země s opravdu kvalitní státní správou – a s nízkým podílem šedé ekonomiky na HDP – evidenci tržeb zpravidla nemají, zatímco ty s vysokým podílem šedé ekonomiky ano (dobře patrné je to z grafu).
Nedá se hned tvrdit, že evidence tržeb nemůže být příčinou snížení velikosti šedé ekonomiky.
Nechme ale opět promluvit Felda se Schnei derem: „Empirické důkazy úspěšnosti odrazujících opatření (typu evidence tržeb – pozn. aut.) jsou slabé: opatření v daňové oblasti a deregulace zjevně fungují mnohem lépe.“

NOVĚ RAKOUSKO

Jinými slovy, odrazující represívní opatření typu evidence tržeb či mnohem častějších kontrol z „finančáku“ příliš nefungují. Přesto evidenci tržeb od příštího roku zavádí i země, jež má nepochybně kvalitní správu a nízký podíl šedé ekonomiky, totiž zmíněné Rakousko. Proč?
Zásadní problém zavádění evidence tržeb nespočívá v evidenci samotné. Problém spočívá v tom, že česká vláda vynechává několik opatření, která by k redukci šedé ekonomiky přispěla mnohem spíš.
Vynechává je proto, že by musela začít u sebe. V Rakousku si už před ním zametli. Státní správa tam funguje lépe, mají méně multimiliardových černých děr, méně cinknutých veřejných zakázek, méně korupční státní aparát. Jsou tam kvalitnější dálnice, nemocnice i školy – takže daňový poplatník vidí, že za své daně i dost dostává.
Česká vláda to bere z opačného konce.

Velikost šedé ekonomiky v evropských státech v procentech HDP

BULHARSKO 30,6 %
RUMUNSKO 28 %
TURECKO 27,8 %
CHORVATSKO 27,7 %
ESTONSKO 26,2 %
LITVA 25,8 %
KYPR 24,8 %
MALTA 24,3 %
LOTYŠSKO 23,6 %
POLSKO 23,3 %
SLOVINSKO 23,3 %
ŘECKO 22,4 %
MAĎARSKO 21,9 %
ITÁLIE 20,6 %
ŠPANĚLSKO 18,2 %
Průměr 18 %
PORTUGALSKO 17,6 %
BELGIE 16,2 %
ČESKO 15,1 %
SLOVENSKO 14,1 %
ŠVÉDSKO 13,2 %
NORSKO 13 %
FINSKO 12,4 %
FRANCIE 12,3 %
NĚMECKO 12,2 %
DÁNSKO 12 %
IRSKO 11,3 %
BRITÁNIE 9,4 %
NIZOZEMSKO 9 %
LUCEMBURSKO 8,3 %
RAKOUSKO 8,2 %
ŠVÝCARSKO 6,5 %

Vyšlo v Reflexu.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin