Zlevňování pohonných hmot, k němuž pozvolně docházelo v posledních osmi týdnech, pomalu končí. Průměrná cena benzínu Natural 95 se oproti situaci před týdnem zvýšila o osm haléřů na litr a činí 27,84 koruny za litr. Nafta sice ještě zlevnila, ale už jen o dva haléře na litr. Stojí nyní 27,04 haléře za litr.
V příštím týdnu lze v ČR očekávat mírný růst cen pohonných hmot, a to v rozsahu do deseti haléřů na litr. Prodejci pohonných hmot totiž ještě musí do cen benzínu i nafty zahrnout oslabení koruny vůči dolaru, k němuž došlo ve druhé polovině září. Koruna během té doby oslabila z úrovně vzájemného kursu obou měn kolem 22,50 na úroveň přesahující 23,30. V říjnu sice oslabení kompenzovala opětovným zpevněním, ale rozhodně ne v plné míře. Ropa a ropné produkty se obchodují na světových trzích i velkoobchodně právě v dolaru.
Cena ropy na světových trzích přitom v posledních týdnech v trendovém pohledu nijak neklesá. Barel ropy typu Brent se drží nad 40 dolary za barel. V pátek minulý týdne se propadl pod tuto úroveň, ale jen přechodně, takže to na ceny pohonných hmot v ČR nebude mít vliv. Důvodem propadu bylo oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že byl pozitivně testován na koronavirus. Oznámení vyvolalo vlnu nejistoty, který srazila cenu ropy o zhruba pět procent. Avšak tento týden se situace kolem Trumpovy nákazy poměrně rychle stabilizovala, takže i cena ropy se vrátila na úroveň před oznámením jeho infekce. Americký prezident se už vrátil z nemocnice a včera začal opět úřadovat v Bílém domě. Přitom o své nákaze pohovořil jako o „božském požehnání“. Taková slova mají na trh s ropou uklidňující účinek.
Cena ropy na světových trzích je sice v porovnání s mnohaměsíčními maximy z konce srpna níže, avšak ne tak výrazně, aby to opodstatnilo silnější tlak na pokles cen pohonných hmot v ČR. Koncem srpna se barel ropy typu Brent prodával i za cenu nad 46 dolary, přičemž nyní vyjde na zhruba 42,20, podobně jako minulý čtvrtek. V porovnání se situací z první poloviny září jde však o cenový nárůst, neboť tehdy vyšel barel Brentu i na méně než 40 dolarů.
V dalších dnech přitom nelze na pokles cen ropy příliš sázet, i kvůli vývoji stavu zásob v USA. Obchodníci s ropou proto zatím nemají důvod k výprodejům, spíše sázejí na další možný cenový nárůst strategické suroviny. Tento optimismus vyvažuje nepříznivé zprávy související s celosvětovým průběhem druhé vlny pandemie koronaviru, která se šíří v klíčových ropných trzích, jako jsou Spojené státy, Indie či podstatná část Evropy.
Podle mezinárodního srovnání je benzín aktuálně levnější než v Česku tradičně v Bulharsku či Rumunsku, avšak v Polsku nebo ve Slovinsku, kde jeho cena bývá také tradičně níže než v ČR, je nyní cenově srovnatelný. V Maďarsku, na Slovensku, v Rakousku, v Chorvatsku a také tradičně v Německu či v Itálii je dražší. Nafta je levnější než v ČR v zemích, jako je opět Bulharsko či Rumunsko. V Polsku je cenově srovnatelná se situací v ČR, ve Slovinsku, v Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku, Německu, Chorvatsku či Itálii je cena nafty vyšší než v ČR. V rámci mezinárodního srovnání s blízkými zeměmi dlouho nepanovala z hlediska českých řidičů takto příznivá situace. Málokdy se stává, aby byly ceny pohonných hmot v ČR a v Polsku prakticky zcela srovnatelné, jako je tomu nyní.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
