Cena benzínu u českých čerpacích stanic včera vzrostla na svůj absolutní historický rekord. Litr benzínu Natural 95 se prodával průměrně celorepublikově za 47,69 koruny, jak vyplývá z dat CCS. Benzín je tak už o více než korunu na litr dražší než 31. května, tedy poslední den před snížením spotřební daně z pohonných hmot.
Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně. K takovému poklesu ale nedošlo. Čerpadláři v prvních dnech po zavedení snížené daně zlevnili o necelou korunu, ale toto snížení cen vzalo rychle zasvé a dnes se benzín prodává právě o více než korunu dráže než před snížením daně. Nafta byla včera také dražší než před snížením daně, i když jen o 54 haléřů na litr.
Vzhledem k vývoji cen ropy na světových trzích i vzhledem k vývoji velkoobchodních cen paliv na Rotterdamské burze dnes cena pohonných hmot dále poroste, stejně jako na nadcházejícím týdnu.
Například cena velkoobchodně prodávané nafty na surovinové burze v Rotterdamu se však stále drží poblíž svých historických maxim, vykazuje v přepočtu cenu přes 32 tisíc korun za tunu. To znamená, že nafta u českých čerpacích stanic bude dále zdražovat. A benzín také. Ropa Brent je totiž také stále vysoko, stojí zhruba 120 dolarů za barel. Během následujících sedmi dní benzín zdraží na 48,20 koruny za litr, nafta pak z nynější ceny 46,94 koruny na litr na 47,50. Ceny pohonných hmot v EU vyhánějí vzhůru zase o něco napjatější vztahy s Ruskem, které podle německé vlády z politických důvodů snižuje své dodávky plynu právě Německu. Včera Rusko snížilo své dodávky plynu Německu plynovodem Nord Stream dohromady o 60 procent. Cena plynu v EU tak dnes i kvůli této „plynové válce“ Ruska s Německem vylétla až na 135 eur za megawatthodinu, nejvýše za poslední více než tři měsíce. Růst cen plynu bude tlačit nahoru také ceny dalších paliv a pohonných hmot, neboť cenový vývoj jednotlivých energetických komodit je vzájemně propojený.
Čtyřměsíční snížení spotřební daně z pohonných hmot v ČR tak naráží na svůj klíčový koncepční problém. Je příliš malé na to, aby jej řidiči trvaleji zaznamenali, neboť může – a také je, jak vidíme – být překryto jen několikadenním pohybem cen ropy, od nichž se odvíjejí ceny na burze v Rotterdamu.
Důvodem mizivého viditelného účinku snížení spotřební daně je také fakt, že čerpací stanice si část příslušného snížení přisvojily, takže nezlevnily v celém rozsahu snížení daně, a naopak si navýšily marže. Vládu opatření vyjde za čtyři měsíce na čtyři miliardy korun. Z této částky ovšem až 1,5 miliardy poputuje do kapes čerpadlářů. Ti totiž platí nižší celkovou daň z pohonných hmot, ale do konečných cen promítli jen část tohoto snížení.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
