Pohonné hmoty v Česku dále zlevňují. Přetrvává však mimořádně vysoký rozdíl mezi cenou nafty a cenou benzínu. Ten je důsledkem evropské plynové krize, protože nafta slouží také jako náhražka právě plynu.
V říjnu však dojde ke snížení zmíněného rozdílu, protože vláda ponechá v platnosti snížení spotřební daně z nafty, avšak nikoli z benzínu. Ke snížení daně o 1,50 koruny na litr došlo u obou paliv letos v červnu. Původně mělo být jak u benzínu, tak nafty jen přechodné, avšak vláda nyní sníženou daň z nafty hodlá ponechat.
Stěžejním zdrojem zlevňování pohonných hmot v ČR je pokles cen ropy na světových trzích. Cena ropy klesá i po přepočtu do korun, tedy po zohlednění kursu. Od konce srpna se korunová cena ropy typu Brent propadla o více než desetinu. Toto zlevnění nyní promítají čerpací stanice do svých koncových cen. Ruku v ruce s poklesem cen ropy klesá totiž také cena velkoobchodně prodávaných paliv.
Za poklesem cen ropy stojí obava z celosvětového ekonomického útlumu. Ta snižuje vyhlíženou poptávku po ropě, což tlačí její cenu dolů. Mezinárodní agentura pro energie včera uvedla, že největší světový dovozce ropy – Čína – letos sníží svoji poptávku po „černém zlatu“ o 2,7 procenta. Jednalo by se o první pokles čínské poptávky po ropě od roku 1990. Tehdy pokles činil jedno procento. Čínskou poptávku nadále oslabují covidové uzavírky, nejnověji zejména v megapoli Čcheng-tu s 21 miliony obyvatel.
Za poslední tři měsíce ropa v dolarech zlevnila o takřka 25 procent. Barel Brent nyní vyjde na necelých 94 dolarů.
V následujících sedmi dnech pohonné hmoty dále zlevní, a to v rozsahu kolem 60 haléřů na litr v případě benzínu a dvaceti haléřů na litr v případě nafty.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
