Zlevňování pohonných hmot v uplynulém týdnu opět zmírnilo. Cena benzínu Natural 95 v posledním týdnu poklesla o 11 haléřů na 30,44 koruny za litr, tedy nejníže od listopadu 2017. Cena nafty se snížila ovšem jen o pět haléřů na 30,94 koruny za litr. Nafta je tím pádem nejlevnější od loňského května.
Za propadem cen pohonných hmot je stále ještě dozvuk hlubokého propadu cen ropy z posledního čtvrtletí roku 2018, který čítal takřka 40 procent. Benzín v ČR v porovnání se svým několikaletým říjnovým maximem zlevnil o 3,40 koruny na litr, nafta o zhruba 2,80 koruny. Pokles poptávky po naftě je utlumenější z důvodu probíhající topné sezóny, neboť topná nafta se používá i k produkci tepla.
Zatímco cena ropy klesla v posledních měsících o zmíněných zhruba 40 procent, pohonné hmoty v ČR zlevnily jen zhruba o osm až deset procent. Důvodem je fakt, že cena ropy tvoří pouze část finální ceny benzínu nebo nafty. Zbytek tvoří daně, konkrétně daň spotřební a DPH, a také marže rafinérií a provozovatelů čerpacích stanic. I kdyby byla ropa zcela zdarma a rafinérie a čerpací stanice by svoji činnost provozovali „jako charitu“, zcela bez marže, bude například benzín stále kvůli daním stát zhruba 15,50 koruny.
Ceny pohonných hmot budou klesat i v následujícím týdnu, i když pokles bude činit už jen maximálně pět haléřů na litr. Důvodem je skutečnost, že ceny ropy se po zmíněném loňském propadu aktuálně vyhouply na svá letošní maxima. Například cena ropy Brent se dnes dostala nad 64 dolarů za barel, nejvýše od loňského listopadu
Bezprostředním důvodem růstu cen ropy je úterní oznámení kartelu OPEC, že v lednu snížil objem denní těžby ropy o 800 tisíc barelů. Cenám ropy nahrává také situace ve Venezuele, neboť sankce Spojených států proti ní omezují vývoz venezuelské ropy na světové trhy. Výpadek by mohl letos činit až 330 tisíc barelů denně. Letošní dosavadní růst akciových trhů, stejně jako spekulace o možném zmírnění, či dokonce ukončení obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou, jsou dalšími faktory, které stimulují růst ropných cen. Tyto růstové faktory tak převažují ty negativní, jimiž je zejména nečekaně silný nárůst zásob ropy v USA a varovné ekonomické zadrhávání eurozóny.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
