Pohonné hmoty v Česku dále zdražují. Cena benzínu činí 33,11 koruny za litr a je tak nejvyšší od června 2019. Litr nafty stojí 31,05 koruny. Nafta je nejdražší od loňského března. Důvodem zdražování pohonných hmot je citelný růst cena ropy na světových trzích. Ropa Brent v tomto týdnu poprvé od října 2018 překročila hranici 77 dolarů za barel.
Pohonné hmoty v ČR budou zdražovat i v příštím týdnu, v rozsahu kolem 15 haléřů na jeden litr jak v případě benzínu, tak nafty.
Důvodem uvedeného markantního růstu cen ropy na světových trzích byl krach jednání kartelu OPEC a jeho spojenců z řad tradičních ropných těžařů v čele s Ruskem. Ti ani na sklonku minulého, ani začátkem týdne tohoto nedokázali nalézt shodu. Jednání skončila nezdarem, kvůli odporu Spojených arabských emirátů. Jako jediný člen kartelu odmítly prodloužení rámce loňské úmluvy do konce roku 2022. To těžce nese hlavně Saúdská Arábie. Termín dalších jednání zatím není určený. Trh nyní spekuluje, že Spojené arabské emiráty kartel OPEC opustí.
Loni v dubnu se v době vrcholící pandemické situace kartel se svými spojenci dohodl na historickém přiškrcení těžby tak, aby stabilizoval dramaticky klesající ceny ropy. Spojené arabské emiráty tehdy souhlasily s tím, že jejich výchozí základní pozice pro určování objemu navýšení či snížení těžby bude činit 3,2 milionu barelů ropy denně. Nyní by rády těžily výrazně více nad tento dojednaný výchozí rámec. Pokud by měly souhlasit s prodloužením rámcové úmluvy do konce příštího roku, požadují navýšení své uvedené základní výchozí hodnoty na 3,8 milionu barelů denně.
Navýšení však odmítají jak Saúdská Arábie, tak Rusko, tedy dva nejvlivnější aktéři jednání OPEC a jeho spojenců. Rijád i Moskva se shodně obávají toho, že pokud by učinily ústupek Spojeným arabským emirátům, přihlásí se s požadavkem navýšení základní výchozí úrovně také ostatní členové kartelu a další účastníci jednání.
Spojené arabské emiráty v uplynulých letech mohutně investovaly do navýšení své těžební kapacity. Výchozí objem těžby stanovený na 3,2 milionu barelů ropy denně se jim tak zdá čím dál tím více svazující. Rády by využily příležitosti zjevně jen přechodné, kdy se světová ekonomika zotavuje z pandemie, přičemž zároveň ještě na globální trh neproudí íránská ropa. Spojené arabské emiráty se tak v tomto příhodném období mohou pokusit o navýšení svého podílu na světovém trhu s ropou. Musí si ale pospíšit, neboť stoupá pravděpodobnost poměrně brzkého uzavření jaderné dohody mezi Teheránem a Washingtonem. To by vedlo ke zrušení stávajících sankcí a k návratu íránské ropy na světové trhy.
Kartel OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem se sice dohodli na postupném navyšování těžby v příštích měsících, o 400 tisíc barelů každý měsíc počínaje srpnem, to ale Spojené arabské emiráty považují za nedostačující. Vzniká tak historicky zcela ojedinělý rozkol mezi vládci Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie, kteří dosud prakticky vždy vystupovali jako pevní spojenci a dosud o sobě hovoří jako o “přátelích”. Pokud by si Spojené arabské emiráty “prosadily svou”, mohly by na světový trh dodávat 700 tisíc barelů ropy denně více.
Vyústěním rozkolu je tedy to, že kartel OPEC a jeho spojenci od srpna těžbu nenavýší ani o uvedených 400 tisíc barelů denně. To nejprve vyvolalo dodatečný tlak na růst cen ropy, v případě Brentu právě až nad zmíněných 77 dolarů za barel. Následně se však trh začala obávat konce dohody o omezení těžby a toho, že jednotlivé ropné státy budou svévolně těžbu navyšovat v rámci cenové války. Ta by vedla k silnému tlaku na pokles cen ropy. Ty tak včera a částečně už i předevčírem klesaly. Dolů je stahuje také obava z opětovného zhoršování pandemické situace, nyní v souvislosti s delta mutací nového typu koronaviru. Situace se zhoršuje například v asijských ekonomikách Thajska, Indonésie nebo Japonska. V Japonsku tento měsíc začnou olympijského hry ve stavu nouze, velmi pravděpodobně zcela bez diváků.
Asijské ekonomiky typu právě Japonska, ale také Číny či Indie patří k největším dovozců ropy. Ochabnutí jejich poptávky tedy může ropu citelně zlevnit.
V příštím týdnu zdraží pohonné hmoty i v dalších blízkých zemích. Nafta v ČR patří k cenově nejlevnějším v EU. Levněji ji tankují jen Litevci, Rumuni a Bulhaři. Srovnatelnou cenu jako v Česku pak má v Polsku. Ve všech dalších zemích EU je nafta dražší. Benzín mají levnější než Češi v EU pouze Bulhaři, Rumuni, Litevci, Poláci a Slovinci. V Maďarsku, v Rakousku a na Kypru je cenově srovnatelný jako v ČR, ve všech dalších zemích EU pak dražší.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
