Druhý týden po sobě v uplynulých sedmi dnech rostla jak cena benzínu, tak nafty. Je to první souvislejší zdražování paliv od poloviny ledna, kdy se jejich cena začala propadat kvůli šíření koronaviru v zahraničí a posléze i u nás. Zdražování pohonných hmot však v uplynulém týdnu zmírnilo. Benzín Natural 95 zdražil o 13 haléřů na litr a stojí nyní 26,17 haléře. Nafta v uplynulém týdnu zdražila také, avšak méně výrazně než benzín, pouze o devět haléřů na litr. Litr nafty nyní stojí 26,06 koruny. Pohonné hmoty jsou tak nejdražší za celé období od začátku měsíce.
Výraznější růst cen v případě benzínu souvisí s tím, že jeho cena byla v průběhu nouzového stavu stlačena výrazněji než cena nafty, neboť osobní automobilovou dopravu postihla omezení spjatá s nouzovým stavem relativně citelněji než například dopravu kamionovou nebo než části průmyslu, kde se nafta také využívá.
V příštím týdnu ceny pohonných hmot dále porostou, a to v rozsahu kolem deseti haléřů na litr, neboť situace na světovém trhu s ropou se stabilizovala a cena ropy roste. Od poloviny měsíce května ropa Brent zdražila o dalších zhruba sedmnáct procent a tento cenový nárůst prodejci pohonných hmot v tuzemskou ještě z větší části teprve přenesou do cenovek na „totemech“. Historicky platí, že zdražování ropy promítají tuzemští čerpadláři do konečných cen pro motoristy rychleji než zlevňování suroviny.
Klíčovým důvodem růstu cen ropy a paliv je ukončování nouzových stavů a postupný návrat jednotlivých ekonomik, včetně české, k běžnému provozu. Například letecká doprava však stále zůstává ochromená a na úrovně roku 2019 se může celosvětově vrátit až v roce 2025. Nelze tedy očekávat dramatický růst cen ropy či pohonných hmot v ČR.
Růstu cen ropy a pohonných hmot svědčí také mezinárodně koordinované snižování objemu těžby ropy, k němuž dochází od začátku měsíce.
Koruna vůči dolaru během května mírně posiluje, avšak i tak zůstává zhruba o deset procent slabší než před březnovým začátkem koronavirové krize. Poměrně slabá koruna umocňuje vzestup korunové ceny barelu ropy, a tedy také zdražování benzínu i nafty u českých čerpacích stanic.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
