Rasové a etnické složení populace USA vykazuje ještě výraznější diverzitu, než se dosud předpokládalo. Tempo růstu této diverzity je v porovnání s prognózami zároveň rychlejší. Vyplývá to z červencové analýzy Brookings Institution, zpracované na základě nově zveřejněných údajů Amerického úřadu pro sčítání lidu.
Podle analýzy bude období let 2010 až 2020 prvním desetiletím v dějinách USA, kdy dojde k poklesu početního stavu bělošské populace. V letech 2010 až 2019 byl populační růst USA tažen výhradně rasovými a etnickými minoritami, které zajistily populační přírůstek v řadě států, měst i okrsků USA, kde by jinak došlo k úbytku, způsobeném vymíráním bělošského obyvatelstva.
Ještě v roce 1980 tvořilo bělošské obyvatelstvo takřka 80 procent populace USA. V roce 2019 se podle uvedené analýzy daný podíl snížil na 60,1 procenta. Za stejnou dobu z menšin nejvýrazněji vzrostl podíl Američanů latinskoamerického a hispánského původu, z 6,5 na 18,5 procenta, a Američanů asijského původu, z 1,8 na takřka šest procent. Podíl černošského obyvatelstva stoupl z 11,5 na 12,5 procenta.
V roce 2019 už bělošské obyvatelstvo představovalo menšinu ve 27 za sta největších městských aglomerací USA, včetně New Yorku, Los Angeles, Washingtonu či Miami. Tyto aglomerace se tak přidaly k aglomeracím Dallasu, Atlantě či Orlanda, v nichž bělošské obyvatelstvo představovalo menšinu už při dosud posledním sčítání lidu v roce 2010.
Ještě výraznější je pokles podílu bělošského obyvatelstva v nejmladších věkových skupinách. Ve věkové skupině do 16 let vykazovali v roce 2019 zástupci bělošské populace nižší než padesátiprocentní podíl, a to poprvé v historii USA.
Celonárodní úbytek bělošského obyvatelstva USA postupně akceleruje od roku 2016. V roce 2019 už v meziročním vyjádření dosáhl úrovně takřka čtvrt milionu osob. Z důvodu nárůstu svého početního stavu před rokem 2016 tak za období let 2010 až 2019 vykazuje bělošská populace úbytek 16,6 tisíce osob. Ještě v desetiletí předchozím, v letech 2000 až 2010, však zaznamenala přírůstek, a sice bezmála 2,8 milionu osob. V letech 1990 až 2000 přírůstek činil dokonce 6,4 milionu osob, v osmdesátých letech šlo o 7,9 milionu osob a v sedmdesátých letech dokonce o 11,2 milionu osob.
Pokud letošní sčítání lidu v USA potvrdí trend zachycený analýzou Brookings Institution, půjde o první sčítání lidu od toho historicky prvního, provedeného roku 1790, kdy početní stav bělošské populace v USA nevzroste. Navzdory úbytku bělošské populace v letech 2010 až 2019 se početní stav obyvatelstva USA ve stejném období zvýšil o takřka dvacet milionů osob, přičemž za polovinu tohoto nárůstu zodpovídá populační expanze Američanů latinskoamerického a hispánského původu.
Úbytek bělošského obyvatelstva nastává s osmiletým předstihem oproti demografickým prognózám zpracovaným na základě posledního sčítání lidu. Tyto prognózy přitom počítaly s tím, že celonárodně se v USA bělošská populace stane menšinou v roce 2045. Nyní tedy nelze vyloučit, že běloši budou v USA menšinou již v příští dekádě, tj. během třicátých let.
Klíčovými důvody dřívějšího nástupu tohoto úbytku je výraznější pokles počtu dětí narozených bělošským ženám, což je opožděný důsledek finanční krize doby před deseti až dvanácti lety, a také nárůst úmrtnosti bělošského obyvatelstva, způsobený často předávkováním léky v souvislosti s takzvanou smrtí ze zoufalství.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
