Bankovní rada České národní banky na svém měnověpolitickém zasedání dle očekávání ponechala základní úrokové sazby na stávající úrovni. I takový krok však lze v současném mezinárodním kontextu považovat za „jestřábí“. Světově významné centrální banky, v čele s americkým Fedem a Evropskou centrální bankou, totiž své klíčové sazby snižují, případně dokonce měnovou politiku opět nekonvenčně uvolňují či se tak činit chystají. ČNB pochopitelně není vůči současnému i vyhlíženému vývoji ve světě netečná. Tempo spotřebitelské inflace v posledních měsících překonává předpoklad ČNB, což by za klidnějších zahraničních podmínek tuzemskou centrální banku vedlo k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Takto ale úroky raději ponechává na stávající úrovni, tj. základní úroková sazba zůstane na úrovni dvou procent. Obchodní válka Spojených států a Číny, hrozba tvrdého brexitu a ekonomické zpomalování Číny či Německa totiž představují na horizontu měnové politiky ČNB, tedy v horizontu zhruba půldruhého roku, ústřední protiinflační hrozby i z hlediska české ekonomiky. V horizontu měnové politiky také zvolní tuzemský tlak na růst mezd, protože už příští rok lze kvůli globálnímu zpomalení a nejistotám očekávat mírný nárůst míry nezaměstnanosti v ČR. ČNB tak navzdory tomu, že se inflace drží blízko horní meze tolerančního pásma inflačního cílování není ke zvýšení sazeb nucena, a naopak udržením stabilních sazeb zohledňuje vyhlížený nárůst dezinflačních tlaků.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.