Vládní konsolidační balíček by měl vést ke snížení schodku státního rozpočtu na 210 miliard v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, předpokládá vláda.
Návrh zákona k balíčku, který zveřejnila včera, ale působí chaoticky. Vláda totiž na různých místech téhož návrhu pracuje s různými odhady efektu balíčku na snížení schodku státního rozpočtu. Navíc její odhady evidentně nekorespondují s vlastní nejnovější prognózou makroekonomického a fiskálního vývoje. Tu ministerstvo financí publikovalo letos v dubnu.
„Po přijetí a realizaci všech opatření v rámci konsolidačního balíčku 2024 bude možné schodek státního rozpočtu v roce 2024 snížit na 210 miliard korun a v roce 2025 konsolidační opatření v úhrnu snižují schodek o dalších cca 50 miliard korun,“ uvádí se ve včera zveřejněné vládní zprávě k dopadům balíčku, jež je součástí návrhu příslušného zákona k němu.
Vláda v této dopadové zprávě přitom současně deklaruje, že cílem návrhu zákona je snížit schodek státního rozpočtu v roce 2024 o 94,1 miliardy korun a za roky 2024 a 2025 dohromady o 147,5 miliardy korun.
Dvě věci jsou zarážející a bez dalšího osvětlení působí chaoticky.
Zaprvé, zatímco tedy vláda v dopadové zprávě k návrhu zákona uvádí zmíněné částky 94,1 miliardy korun, resp. 147,5 miliardy korun, ve zprávě důvodové a rovněž ve zprávě předkládací, které jsou součástí téhož návrhu zákona k balíčku, prezentuje odlišná čísla.
Konsolidační balíček má totiž podle těchto dvou zpráv snížit záporné saldo státního rozpočtu v roce 2024 o 97,8 miliardy korun a za roky 2024 a 2025 pak dohromady o 151 miliard korun. Jedná se o tři až čtyři miliardy výraznější snížení schodku, než jaké vláda dosud avizovala i než jaké uvádí ve včera zveřejněné zmíněné dopadové zprávě.
Zadruhé, nejnovější, dubnová prognóza ministerstva financí počítá se schodkem veřejných financí v roce 2024 celkem 235 miliard korun. V roce 2025 pak má deficit veřejných financí činit 206 miliard korun. Tyto odhady logicky nezahrnují efekt balíčku, který v dubnu, kdy prognóza vznikala, ještě ani nebyl finálně dojednán na půdorysu vládní pětikoalice.
Pro letošní rok přitom stejná prognóza ministerstva financí počítá se schodkem veřejných financí 264 miliard korun. Současně předpokládá schodek státního rozpočtu 295 miliard korun. To znamená, že očekává, že souhrnný přebytek hospodaření dalších veřejných rozpočtů, než je ten státní, tedy například rozpočtů krajů a obcí, zajistí redukci schodku veřejných financí v porovnání se schodkem státního rozpočtu o 31 miliard korun.
Jestliže by podobná redukce měla nastat i v příštím roce, prognóza ministerstva financí, že schodek veřejných financí bude 235 miliard, implikuje jeho předpoklad schodku státního rozpočtu nějakých 265 miliard korun. Pokud zároveň návrh zákona k balíčku deklaruje jeho efekt na snížení schodku státního rozpočtu o již zmíněných zhruba 94 (dle dopadové zprávy), resp. zhruba 98 miliard korun (dle důvodové a předkládací zprávy), pak by měl být v příštím roce snížen schodek státního rozpočtu na 165 až 170 miliard. Otázkou, jež si žádá vysvětlení, tedy je, proč návrh zákona v dopadové zprávě vyčísluje efekt balíčku tak, že sníží schodek státního rozpočtu jen na 210 miliard korun. To je totiž o 40 až 45 miliard vyšší údaj, než by měla vláda realisticky očekávat, platí-li její další odhady.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
