Češi budou více utrácet. Ovšem spíše za požitky než třeba za vzdělání. Také stoupne častost jejich plateb. Nakonec možná zahodí nejen plastové platební karty, ale dokonce samotné fyzické peněženky. To vše lze očekávat s nástupem plateb mobilních telefonem. Dnes je tu jejich další milník: Česko se zařazuje po bok zemí, kde lze k platbě mobilem využít služby Apple Pay.
Tým badatelů z amerických a čínské univerzity loni publikoval studii, která se zaměřuje na to, jak se změnilo nákupní chování Číňanů v souvislosti s rozmachem čínské nejpopulárnější mobilní platební platformy, Alipay, v letech 2010 až 2013. Číňané po přechodu na platby mobilem navýšili své spotřební výdaje (utracenou částku na jednu platební transakci) o 2,4 procenta, zatímco častost jejich plateb (počet transakcí měsíčně) stoupl o 23 procent.
Vzhledem k tomu, že Alipay je globálně největší platformou pro mobilní platby, je daný výzkum poměrně reprezentativní ohledně podobných trendů jinde ve světě, včetně Česka. Byť v ČR lze očekávat, že nástup mobilních platforem bude spíše evoluční než revoluční. Ostatně platformu Google Pay mohou Češi využívat už od roku 2017.
Zmíněná studie také prokázala, že platby mobilem vytěsňují transakce prováděné osobně platební kartou. V Číně totiž po uvedení Alipay klesl jak objem, tak častost výdajů uskutečňovaných osobně platební kartou. Studie tak naznačuje, že mobilní telefon i v Česku jednou zřejmě do značné míry nahradí plastické platební karty, dost možná i samotné fyzické peněženky. Zejména mezi mladou generací.
S přechodem na mobilní placení ale lidé navyšují spíše své požitkářské výdaje, tedy výdaje za jídlo, zábavu či cestování. Citovaná studie naopak neprokázala navýšení výdajů za vzdělání nebo zdravotní péči. Mobilem budou i Češi v budoucnu zřejmě nejvíce hradit poměrně drobné výdaje. Například nákup automobilu tak zřejmě nadále budou uskutečňovat spíše nějakou tradičnější metodou než mobilem.
Ruku v ruce s rozšiřováním mobilních plateb se dále zrychlí ústup od hotovostních plateb, zejména v oblasti výdajů za „drobné“.
Ústup od hotovosti může v budoucnosti výrazně změnit i povahu centrálního bankovnictví. Centrální banky zřejmě budou emitovat takzvanou digitální hotovost. To jim společně s popsaným ústupem od hotovosti umožní snáze snižovat úrokové sazby do záporu, a stimulovat tak v případě potřeby ekonomiku. Záporný úrok je totiž vlastně daň z držení peněz. Pokud jsou však tyto peníze pouze v elektronické podobě (ať až v mobilu, na platební kartě nebo ve formě digitální hotovosti) nelze se dani z držení peněz vyhnout jejich schováním do matrace, slamníku nebo trezoru v obýváku.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
