Donedávna to byli miláčci finančních trhů. Dnes těžce krvácí. Facebook, Amazon, Apple, Netflix a Alphabet, mateřská společnost Googlu. Technologické ikony, označované akronymem FAANG, čelí mohutnému výprodeji svých akcií. Od července se jich investoři zbavují tak masivně, že ikonická pětice přišla o více než bilion dolarů své tržní hodnoty. Tržní hodnota není nic jiného než počet akcií násobený jejich cenou. Více než bilion dolarů, to je suma, za niž by bylo možné financovat výdaje českého státního rozpočtu celých takřka šestnáct let (pokud by tedy tyto výdaje po dobu těch skoro 16 let setrvávaly na úrovni roku 2019).
Co se to děje, že se investoři jen za pár měsíců zbavili svých podílů ve firmách FAANG v objemu odpovídajícím českým rozpočtům na dlouhá léta dopředu? Každá z technologických superznaček prochází těžkostmi, jež jsou do značné míry specifické. Třeba Apple, jehož akcie se propadají teprve od začátku října, se potýká s poměrně slabou poptávkou po svých produktech v Číně a na dalších rozvíjejících se trzích. Zákazníky také nijak neoslnil nový model iPhonu, iPhone XR. Poměr „cena/výkon“, přesněji „cena/počet nových vychytávek“, zákazníky zklamal. Facebook, jehož akcie klesají už od července, čelí postupnému nasycování trhu, zvýšeným regulatorním nárokům, jako je GDPR, a určité ztrátě důvěry, způsobené kauzami typu Cambridge Analytica.
Přes popsaná specifika lze ovšem hledat i určitý jednotící příběh, který je v pozadí propadu technologických titulů. Vždyť ten propad se netýká pouze akcií FAANG. Například akcie výrobce grafických procesorů NVIDIA spadly od začátku října o padesát procent. Padají také kryptoměny v čele s bitcoinem, jehož cena se po „výplachu“ minulého týdne ocitla nejníže za poslední více než rok. Právě propad kryptoměn prohlubuje pokles akcií firem jako NVIDIA, jelikož grafické procesory se používají pro těžbu kryptoměn.
Jednotícím příběhem, jenž stojí za odklonem investorů od technologií, je určitá ztráta důvěry v rychlý rozvoj umělé inteligence či strojového učení. A zejména ztráta důvěru v rychlý přenos těchto nejnovějších technologických výdobytků do praxe. Rovněž kryptoměnový platební styk se do praxe nedostává tak snadno a rychle, jak mnozí ještě donedávna věřili. Jisté střízlivění z technooptimismu uplynulé doby může být přechodné, ale může také nabýt trvalejší podoby. V tuto chvíli trh zjevně sází na to druhé, pročež propad technologických aktiv pokračuje. Když k tomuto propadu připočteme obecnější faktory, jako je růst úrokových sazeb v USA či napětí v mezinárodních obchodních vztazích, je zřejmé, proč finanční trhy čelí poklesům jaksi obecně. Technologické tituly FAANG a ztráta víry v technologické možnosti blízké doby zkrátka stahují dolů burzy po celém světě. Natolik významnou jejich součástí totiž již technologické tituly jsou.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
