V Americe probíhá obří záchrana ekonomiky na dluh. Do toho všude zdražuje ropa i potraviny. Svět se opět začíná bát něčeho, na co už takřka zapomněl: obří inflace. A strach by měla mít i česká vláda.
Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu dnes večer středoevropského času schválila takřka dvoubilionový balík rozpočtových opatření prezidenta Joea Bidena. Již o víkendu balík těsně prošel Senátem. Nyní zamíří k podpisu prezidentovi, což už je jen formalita.
Covidová fiskální pomoc americké ekonomice tak po dnešku o čtvrtinu předčí souhrn fiskálních pomocí z uplynulého půlstoletí, včetně té z doby globální finanční krize před třinácti lety. Historicky obří pomoc vedoucí ekonomice světa je vlajkovou lodí opatření Bidenovy administrativy, současně však velmi přispívá k růstu inflačních očekávání v USA. Ta jsou nejvyšší od roku 2008. A má to zásadní význam i pro českou ekonomiku.
Navýšená inflační očekávání, pokud se naplní, znamenají vyšší inflaci v budoucnosti. A tak peníze budou ztrácet kupní sílu. Investoři do dluhopisů s takovou vidinou žádají vyšší výnos, který by poztrácenou kupní sílu peněz – tedy i hotovostních toků plynoucích držitelům dluhopisů – kompenzoval.
Peníze z Bidenova balíku poplynou do ekonomiky přímo, například v podobě „helikoptérového shazování“ sumy 1400 dolarů každému Američanovi s příjmem do 75 tisíc dolarů ročně, tedy více než 85 procentům americké populace. Harvardský profesor ekonomie Larry Summers, ministr financí z administrativy Billa Clintona, v únoru před Bidenovým balíkem varoval. V článku pro Washington Post napsal, že může zapříčinit „inflační tlaky neviděné po generaci, které poznamenají hodnotu dolaru a finanční stabilitu“. Není to jediný renomovaný hlas, který varuje.
Investoři a burziáni, zkrátka „trhy“, ne vždy varováním, jakkoli renomovaným, naslouchají. V tomto případě však jsou se Summersem a spol. zajedno. Výnos z amerických dluhopisů citelně roste. Dokonce se po světě rozlévá vlna rostoucích výnosů. Nevyhýbá se ani dluhopisům vlády české. Finanční svět tak začíná vážně přemítat nad tím, zda se nevrací nepřítel po léta zdánlivě pohřbený: citelná inflace.
Minulý měsíc přitom Bank of America, druhá největší banka v USA, doporučila klientům nakupovat české koruny. Vychází právě z obavy z výrazného letošního zdražování. Má k němu dojít celosvětově, ale právě země typu Česka mohou být zasaženy zásadně. To přiměje centrální banky, v tuzemském případě Českou národní, aby rychleji zvyšovaly své základní úrokové sazby. Růst těch českých zatraktivní korunu v očích mezinárodních investorů, neboť korunové úložky budou úročeny lépe než doposud například v porovnání s úložkami eurovými. (V eurozóně inflace není tak výrazná.)
Zmíněný Bidenův balík opatření povzbuzuje i růst cen ropy, které se nakonec projeví i v rychlejší inflaci v Česku. Když přes 85 procent Američanů dostane „na ruku“ od vlády 1400 dolarů, je zřejmé, že podstatnou část sumy utratí za benzin či naftu. Případně jim po zaplacení pohonných hmot zbude více peněz na něco dalšího, což povzbudí poptávku třeba po potravinách či oblečení. Nároky na přepravu tedy stoupnou, což ve výsledku opět zvýší poptávku po palivech, tedy i cenu ropy.
Ta navíc podražuje i z jiných důvodů.
Ropa Brent, jejíž cena je určující pro cenu pohonných hmot v Česku, v pondělí vyskočila nad úroveň 71 dolarů za barel, prakticky nejvýše od jara 2019. Stalo se tak v důsledku dronového útoku na ropný zásobník v saúdskoarabském přístavu Ras Tanura, největší svého druhu na světě. Nedělní útok, k němuž se přihlásili jemenští Húsíové, povstalci podporovaní Íránem, stupňuje blízkovýchodní napětí, což dál tlačí cenu ropy nahoru. Přitom Saúdská Arábie drží její těžbu přiškrcenou navzdory globálnímu ekonomickému zotavování, což dále paliva zdražuje.
Tuzemští řidiči se tak musí připravit na znatelné zdražení pohonných hmot, zejména benzinu. Ten poprvé od loňského března překročí cenu 30 korun za litr, nárůst cen se ale může počítat až na koruny. Od začátku roku benzin podražil o 1,90 koruny na litr, nafta o zhruba korunu na litr. Zdražování nafty však brzdí snížení spotřební daně z ní.
Skutečnost, že Saúdská Arábie a kartel OPEC i jeho spojenci drží těžbu ropy přiškrcenou, tak přidělává vrásky na čele tuzemským dopravcům, ale zprostředkovaně i České národní bance. Pro dopravce znamená nákladovou zátěž v čase, kdy je jejich podnikání pod neblahým tlakem v důsledku pandemické situace. Z hlediska ČNB znamená krok OPEC zesílení inflačních tlaků.
Burzovní obchodníci nyní sázejí na to, že ČNB bude muset se základní úrokovou sazbou nahoru hned čtyřikrát během nadcházejícího půldruhého roku. Klíčovým důvodem takové sázky je přesvědčení, že ČNB bude muset utažením měnové politiky krotit příliš silnou inflaci. Tu pochopitelně dražší pohonné hmoty zásadně umocní.
Růst inflačních očekávání by měl vrásky na čele dělat i české vládě. V souvislosti s jejich vzestupem totiž stoupá úrok na českých dluhopisech. Úrok na desetiletých dluhopisech vlády se strmě blíží 1,9 procenta ročně – a je tak nejvyšší od jara 2019. Tehdy však byl ekonomický boom, nyní krize a útlum.
Takový vzestup úroků vládě prodražuje obsluhu dluhu, který i letos enormně naroste. Kabinet tedy bude čelit nepříjemné kombinaci rostoucího dluhu a současně i rostoucích úrokových měr. Ty by však rostly i bez navyšování dluhu. Kvůli tomu však porostou tím rychleji, takže to umocní celkový růst nákladů obsluhy. Vládě tak zbude méně peněz na starobní důchody, školy, nemocnice, dálnice a další veřejné výdaje.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
