Evropa se tak „střílí do nohy“, jako u autoprůmyslu
Americké banky převážně středního, regionálního rozsahu profitují nejvíce ze zelených regulací EU. Zabírají totiž trh, kteří jejich evropští rivalové vyklízejí, aby dostáli závazkům v oblasti klimatických cílů. Tyto cíle stanovuje EU nejambiciózněji ze všech ekonomických celků světa.
Evropské banky se tak více než banky z jiných částí světa obávají dopadů, ba postihů pokračování, ba dokonce prohlubování úvěrování fosilní energetiky, takže se z tohoto trhu raději stahují. Uvolněný prostor zabírají právě ponejvíce středně velké banky z USA, jako jsou US Bancorp, Citizens Financial Group, BOK Financial Corp. nebo Truist Securities.
Jmenované americké banky mezi rokem 2022 a prvním čtvrtletím roku letošního dramaticky navýšily – v porovnání s obdobím let 2016 až 2021 – celkový počet sjednaných úvěrových smluv s klienty v oblasti fosilní energetiky, zjistila agentura Bloomberg. V souhrnu se jedná o nárůst o více než 70 procent.
Mezi banky EU, které trh s úvěry fosilní energetice vyklízejí, patří například největší evropská banka, francouzská BNP Paribas, nebo největší nizozemský finanční ústav, ING Groep. Obě tyto evropské banky se přesto nyní soudí s neziskovými organizacemi, jimž vadí, že nečiní dost pro ochranu klimatu.
Naopak, světově největšími financiéry fosilní energetiky zůstávají největší americká jména, banky z Wall Street, jak se říká. Čili ústavy jako Well Fargo, Bank of America nebo JP Morgan Chase (viz graf Bloombergu níže). Jejich angažmá v oblasti financování fosilní energetiky je tak značné, že „kořist“ – trh uvolňovaný největšími evropskými bankami – si mohou dovolit přenechat právě americkým bankám středního, regionálního rozsahu.
Regionální banky v USA mohou stupňovat své úvěrování fosilní energetiky nezřídka i proto, že některé americké státy, jako je Oklahoma, už přijaly legislativu namířenou proti agendě ESG. Přitom v EU je agenda ESG stále „posvátnou krávou“, takže evropské banky jsou nuceny plnit nejrůznější zejména environmentální, ale také sociální kritéria, čímž právě ztrácí svoji konkurenceschopnost a vyklízejí trh.
Situace tak v lecčems připomíná například vývoj v oblasti autoprůmyslu, kde z tuhých evropských regulací těží také výrobci z jiných částí světa – například čínští a američtí výrobci elektroaut. Přitom pokud fosilní energetiku budou financovat místo evropských banky americké, z hlediska objemu jejího financování se nic nezmění, globálně emise skleníkových plynů zůstanou stejné, akorát se související úvěrový byznys a související pracovní místa a další obchodní příležitosti přesunou z EU do USA.
Původně přitom měly klimatické závazky a regulace typu těch ESG vést k tomu, že banky omezí, případně rovnou zdraží financování fosilní energetiky natolik, že ta přestane být konkurenceschopná tváří v tvář čisté, zelené energetice. Aby se tak stalo, musely by však své financování omezovat srovnatelným tempem a se srovnatelnou razancí jak banky evropské, tak americké. A úplně ideálně banky celého světa. Pokud však razantně postupují jen banky jednoho kontinentu, ba dokonce jen jednoho soustátí, tedy EU, daný byznys se prostě neomezí, jen se přesune jinam, přičemž náklady financování fosilní energetiky se nijak markantně nezvýší, takže se ani globální emise skleníkových plynů tímto vlivem nesníží.
Třetí největší americká banka Citigroup dnes vydala novou prognózu vývoje ceny akcií české energetické společnosti ČEZ. V následujících dvanácti měsících by... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
