Spojené státy jsou opět v závažném politickém klinči ohledně maximální možné úrovně federálního zadlužení. Republikáni, kteří od začátku letošního ledna ovládají Sněmovnu reprezentantů amerického Kongresu, se se zástupci Demokratické strany shodují na tom, že daná maximální úroveň zadlužení – takzvaný dluhový strop – musí být navýšena. Prostě proto, že rozdíl mezi vládními výdaji a příjmy je propastný.
Ovšem navýšení tohoto dluhového stropu republikáni podmiňují rozpočtovými škrty, potenciálně včetně těch v oblasti sociálního zabezpečení a financování veřejné zdravotní péče. Říkají totiž, že příliš rozmáchlé rozpočtové výdaje současné administrativy působí silně inflačně. Bidenova administrativa však trvá na tom, že navýšení dluhového stropu nehodlá čímkoli podmiňovat.
Hrozí, že se tak zopakuje situace z poloviny 90. let nebo pak z let 2011 nebo 2013. V roce 2011 dokonce politický klinč v Kongresu vedl k tomu, že dluhový strop byl zvýšen až opravdu na poslední chvíli. To přimělo ratingovou agenturu Standard & Poor’s, aby snížila Spojeným státům rating – vůbec poprvé v historii. Šokující rozhodnutí agentury tehdy vyvolalo otřes na světových finančních trzích. Jedna z odvěkých jistot totiž padla. Spojené státy přestaly být řazeny k těm absolutně nejspolehlivějším světovým dlužníkům.
V roce 2011 a také v roce 2013 zápasily o navýšení dluhového stropu republikáni s tehdejší Obamovou administrativou, dnes tak tedy zápolí s administrativou Bidenovou.
Zápolení o navýšení dluhového stropu je tedy letitým „folklórem“ americké politiky. I když je vlastně všem jasné, že nakonec bude opět zvýšen, tak jako kdykoli v minulosti, v atmosféře houstnoucího napětí a strachu z možné platební neschopnosti USA – což by byla katastrofa pro celý finanční svět – mohou republikáni snáze prosadit některé své politické cíle, případně snáze uskutečnit některé politické kšefty. Republikáni si tak opět jako rukojmí berou nejen americkou ekonomiku, ale vlastně ekonomiku globální. Protože ekonomický význam Spojených států je vskutku globální.
Současný limit federálního zadlužení je schválený na úrovni 31,4 bilionu dolarů. Vzhledem k tomu, že je to nedostačující suma, musela ministryně financí USA Janet Yellenová už přistoupit k mimořádným úsporným opatřením, které odvrací krizi alespoň v období do začátku letošního června. Opatření spočívají například v zadržení pravidelných příspěvků do penzijního fondu federálních zaměstnanců. Získané prostředky jsou využity na splácení dluhu. Jestliže by se ovšem politický klinč nevyřešil do zmíněného začátku června, situace se citelně zhorší. Pak by Bidenova administrativa musela například přistoupit k odložení výplaty sociálních dávek.
V krajním případě by opravdu mohla nastat platební neschopnost USA. Ta by ovšem nepramenila z toho, že Spojené státy nemohou najít peníze ke splácení svých dluhů, nýbrž z toho, že jejich politická reprezentace se není ochotna dohodnout na dalším půjčování těchto peněz, nad rámec daného dluhového stropu.
Platební neschopnost by podvázala důvěru zejména zahraničních investorů v ekonomiku USA a v dluhopisy americké vlády. Vedla by tak například k trvalejšímu nárůstu nákladnosti obsluhy amerického dluhu. Jistě by se ovšem také dostavil otřes na finančních trzích po celém světě, protože by šlo o situaci globálně závažnou a zcela bezprecedentní.
Pokud takzvaná „černá labuť“ – tedy událost nepředvídatelná a zároveň s transformativním dopadem na společnost či ekonomiku – přilétla v uplynulých letech v podobě covidu a války na Ukrajině, letos může nabýt podoby právě otřesu souvisejícího s možnou platební neschopností USA. Této „černé labuti“ se však lze snadno vyhnout. Stačí když na Kapitolu zavládne trocha rozumu a špetka státnictví.
Výkon světové ekonomiky letos poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 bilionů dolarů (odpovídá zhruba 2280 bilionům korun), v příštím roce jí... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
