Akcie ve světě opět rostou. Po vánočních propadech si tak burziáni oddechli. Prozatím. Klíčovým důvodem nynějšího růstu je jejich sázka na to, že americký prezident Donald Trump chce vycouvat z obchodní války. Má taková úvaha opodstatnění, nebo jde o zbožné přání?
Trumpova administrativa je ve věci obchodní války s Čínou nyní rozdělena na dva tábory. První tábor, kolem ministra financí Stevena Mnuchina, si jednoznačně přeje zmírnění napětí. Argumentační municí, na niž prezident Donald Trump nepochybně slyší, jsou tomuto táboru zmíněné prosincové prudké propady amerických burz. Ty se například v případě společnosti Apple protáhly do nového roku. Ikonický výrobce iPhonů se minulý týden propadl nejvýrazněji za šest let.
Trump, chce-li být v roce 2020 znovuzvolen, nemůže vývoj akciových trhů v USA ignorovat. Růst burz totiž s oblibou prodává jako úspěch své hospodářské politiky. Pokles burz je proto logicky vodou na mlýn jeho politickým sokům.
Trumpův zájem na znovuzvolení
A pak také: podstatná část americké veřejnosti, včetně Trumpových voličů, má rozsáhlý majetek v akciích, třeba prostřednictvím penzijních fondů. Při poklesu burz tedy chudnou, což je pochopitelně může odradit od volby Trumpa prezidentem v roce 2020.
Druhým táborem v rámci americké administrativy jsou „jestřábi“, lidé jako Trumpův obchodní zmocněnec Robert Lighthizer. Ten už v roce 1998 varoval před naivitou představy, že intenzivnější obchod s Čínou sám o sobě povede k její „nápravě“ třeba v oblasti lidských práv.
„Obchod nemůže sám o sobě uhasit oheň mezinárodní rivality. Ve skutečnosti právě prosperita často přispívá k rozdmýchání konfliktu,“ hlásal tehdy také. Od námluv s říší středu důrazně varoval.
Dnes Lighthizerova slova znějí takřka prorocky. Čína má k opravdové pluralitní demokracii zřejmě dále než třeba před osmi či šesti lety. Zejména od svého vstupu do Světové obchodní organizace v roce 2001 přitom Ameriku soustavně ekonomicky dotahuje. Zrovna Lighthizer tedy nebude tím, kdo Trumpa od další eskalace obchodní války odradí, možná spíše naopak.
Burziáni nyní sází na to, že Trumpův zájem na znovuzovolení bude silnější a že tedy dopřeje sluchu spíše Mnuchinovi a spol. než „jestřábům“ Lighthizerova typu. I pokud by se tak Trump zachoval, a jal se z celní války vycouvat, bude muset docílit ještě jednoho. Totiž toho, aby vycouval bez ztráty tváře.
Tudíž tak, aby si to podstatná část jeho voličů nevyložila jako slabošství nebo jako ústup vynucený prozřením, že obchodní války opravdu není snadné vyhrávat. Trump, jak známo, při zahájení obchodní války s Čínou právě toto prohlásil: je snadné v ní zvítězit.
Pokud bude chtít Trump z obchodní války vycouvat, jistě to bude chtít udělat bez ztráty tváře. A jediný, kdo mu to může umožnit, je Peking. Čínský kormidelník Si Ťin-pching by takové situace jistě využil.
Protože je však tím jediným, kdo Trumpovi vycouvání bez ztráty tváře může realisticky umožnit, nebylo by to pro Washington levné. Trumpův zájem na znovuzvolení však přesto může být silnější.
Zkrátka a dobře, pravděpodobnost zmírnění napětí nyní lehce převažuje, tak v poměru 60:40. Růst burz není úplně neopodstatněný.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.