Tahle zpráva šéfku Evropské komise jistě nepotěšila, a zvláště ne před nedávnými eurovolbami. Vyšetřovatelé Úřadu evropského veřejného žalobce totiž letos převzali případ jejího podezřelého vyjednávání s šéfem amerického farmaceutického gigantu Pfizer Albertem Bourlou stran covidových vakcín. Případ měli původně na stole belgičtí vyšetřovatelé ve městě Lutychu. Pravomoci evropských vyšetřovatelů jsou ale silnější. Což právě není dobrá zpráva pro stávající šéfku Evropské komise, která by ráda post zastávala i v dalším funkčním období. Což si jí tedy nejspíše podaří. Nicméně ruka v rukávu ještě není.
Úřad evropského veřejného žalobce, jenž sídlí v Lucemburku, tak nyní vyšetřuje možné von der Leyenové neoprávněné zasahování do výkonu veřejné funkce, ničení SMS zpráv, korupci a konflikt zájmů, jak uvádí server Politico.
Vyšetřování začátkem loňského roku zahájily lutyšské úřady, a to na základě trestního oznámení místního lobbisty Frédérika Baldana. K němu se později připojily maďarská a polská vláda. Polsko letos ale své trestní oznámení stahuje – poté, co z tamních loňských voleb vítězně vzešla proevropská vládní koalice vedená premiérem Donaldem Tuskem.
Baldanovo trestní oznámení se soustředí na údajnou výměnu textových zpráv mezi von der Leyenovou a Bourlou, k níž mělo dojít před dojednáním historicky největšího obchodu EU s vakcínami, v roce 2021, v době kulminace pandemie nákazy covid-19.
Aféru označovanou „Pfizergate“ odstartoval list New York Times, který jako první informoval o korespondenci předsedkyně Evropské komise s generálním ředitelem Pfizeru. List v té souvislosti podal na Evropskou komisi vlastní žalobu, a to kvůli jejímu zamítnutí zveřejnění obsahu dané korespondence.
To, že případ převzal Úřad evropského veřejného žalobce, znamená otevření nové kapitoly jeho vyšetřování. Úřad totiž vede celoevropská vyšetřování finanční kriminality a má pravomoc zabavit mobilní telefony a další důkazní azní materiál jak přímo v ústředí Evropské komise, tak v jiných evropských zemích, včetně Německa, tedy domoviny von der Leyenové.
Odhaduje se, že vakcínový obchod Evropské komise a Pfizeru svým objemem přesáhl hodnotu dvaceti miliard eur, tedy 500 miliard korun, a členské státy EU od něho nemohly snadno ustoupit ani v době již polevujícího šíření nákazy. Vakcíny za minimálně čtyři miliardy eur, což odpovídá více než 100 miliardám korun, přitom byly pořízeny zbytečně a byly bez užitku zlikvidovány, jak loni koncem roku vypočítal sever Politico.
Celá „Pfizergate“ značně přiživuje různé konspirační teorie o roli amerického farmaceutického gigantu během covidu. Jedna z nich má za to, že Pfizer měl dodávat covidovou vakcínu, jež ovšem dlouhodobě oslabuje imunitní systém člověk, případně dokonce zásadně přispívá k rozvoji různých chorob, včetně těch nejtěžších. Což by mělo Pfizeru umožnit vydělávat na prodeji zase dalších léků. Ponechme stranou, že by tím Pfizer nahrával konkurenci. Protože zdaleka nemá monopol na všechny léky na všechny choroby a neduhy. Nicméně ani pohled na vývoj akcií Pfizer nenasvědčuje tomu, že by pro něj bylo post-covidové období branou k nebývalému zisku. Naopak. Letos v dubnu akcie firmy spadly na své minimum za celé období od roku 2013.
Za pět let, od poloviny roku 2019, ztratily akcie Pfizer přes třetinu. Od svého historického vrcholu koncem roku 2021 pak dokonce přes 55 procent. Ano, tehdy, v době vrcholícího covidu, byla po akciích Pfizeru mocná sháňka. Kvůli vývoji covidové vakcíny. Středně- a dlouhodobě ale covid protitabilitu podniku nenavyšuje. To by se akcie musely z jeho hlediska vyvíjet neskonale příznivěji.
Pfizer se zkrátka roku 2021 dočkal závratného růstu svých akcií, neboť nabídla objektivně účinnou covidovou vakcínu. Tento „zlatý důl“ se mu ale zavřel, jakmile vakcína zabrala a pandemie odezněla.
Účinnost té či oné vakcíny se měří v procentech. Takže pokud odpovídá třeba padesáti procentům, znamená to zhruba, že očkovaná osoba má o padesát procent nižší pravděpodobnost, že u ní nemoc, proti níž se očkuje, propukne. O padesát procent nižší pravděpodobnost v porovnání s jinou, srovnatelnou osobou, která očkována nebyla.
Podle nové studie amerických vědců z roku 2021 byla tehdy průměrná účinnost dostupných vakcín proti onemocnění covid-19 přibližně 85 procent. Až takřka ze sta procent ovšem vakcíny zamezovaly propuknutí opravdu těžké podoby choroby, jež by si vynucovala hospitalizaci a mohla vést ke smrti. Vakcína Pfizer (a také konkurenta Moderny) byla tehdy účinnější. Byla relativně lepší volbou než jiné testované vakcíny. To poslalo akcie Pfizeru tak vysoko. A proto je nyní jejich propad tak dramatický. Covid byl pro Pfizer „ternem“, leč ne v tom smyslu, jak míní konspirátoři. Úspěšnost vakcíny způsobila, že není další třeba, což táhne akcie Pfizeru dolů.
Tahle zpráva šéfku Evropské komise jistě nepotěšila, a zvláště ne nyní před eurovolbami. Vyšetřovatelé Úřadu evropského veřejného žalobce totiž v uplynulých... více
Důvěra v českou ekonomiku se letos v září propadla nejníže za celé období od března 2021. V březnu 2021 se přitom Česko potýkalo... více
Cena půlminutového reklamního spotu při letošním finále ligy amerického fotbalu Super Bowl dorovnala loňský historický rekord, když druhý rok v... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
