V posledních více než třech týdnech jsou akcie Facebooku pod výprodejním tlakem, jaký firma od svého vstupu na burzu v roce 2012 nepamatuje. Jak mají trhy ve zvyku, na mediální haló kolem největší sociální sítě světa reagují až příliš emocionálně, bez potřebné rozvahy. Nakonec se kaše nebude jíst tak horká, jak ji zejména společnost Cambridge Analytica a také média Facebooku uvařily.
Další pokles ceny akcií Facebooku určitě nelze vyloučit, nicméně za rok touto dobou se bude akcie firmy prodávat dle našich odhadů na úrovni kolem 220 dolarů. Tedy výrazně výše než dnes, kdy činí zhruba 165 dolarů. A také výše než kdykoli v minulosti. Jinými slovy, to, co dnes pozorujeme, je vskutku poněkud přehnaná reakce akciových trhů na dění kolem Facebooku.
Závažnost úniku dat této sociální sítě je zřejmá, věc nelze zlehčovat, ovšem domnívat se, že by tato aféra měla Facebook položit, je scestná. Byť jde zatím o nejvážnější aféru v historii platformy.
Z hlediska vývoje cen akcií Facebooku je zásadní otázka: ztratí největší světová sociální síť v důsledku současné aféry natolik vysoký počet uživatelů, že to výrazně poškodí její ziskovost? Pokud ano, akcie budou klesat dále. Jenže spíše se zdá, že tomu bude přesně naopak.
Mnozí uživatelé jsou sice zjevně znepokojeni až roztrpčeni, o čemž svědčí třeba kampaň #DeleteFacebook, avšak jen poměrně zanedbatelná část z nich dává najevo záměr si svůj profil smazat a Facebook opustit.
V důsledku stávající aféry tak dle odhadů učiní nejvýše jedno procento uživatelů Facebooku. Důvod je prostý. Uživatelé nemají kam jinam jít a na komunikaci na sociálních sítích si už současně zvykli natolik, že se stala nedílnou součásti jejich životů. A pokud neodejdou uživatelé, neodejdou ani inzerenti, tedy klíčový zdroj příjmů Facebooku. Někteří mladí uživatelé možná Facebook nahradí Snapchatem, ale to bude asi tak vše.
Jedna aféra Facebook nepoloží
Ostatně akcie Snapu, společnosti stojící za Snapchatem, v důsledku aféry Facebooku nijak nerostou, naopak v poslední době rovněž klesají, což nesvědčí o tom, že by bylo možné očekávat velký odliv uživatelů Facebooku ve prospěch právě Snapchatu. A to je na tom Snap ještě dobře.
Takový Twitter si v důsledku kauzy Facebooku pohoršil ještě více než samotný Facebook. Ačkoli s kauzou nemá nic společného. I to ukazuje, že burzovní propad Facebooku a dalších sociálních sítí je poněkud přepjatou reakcí, taženou spíše psychologií a emocemi než uvážlivým zhodnocením situace opřeným o tvrdá data.
Prostor pro další expanzi Instagramu je zjevnýFoto: Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0, Santeri Viinamäki
Proč si Twitter pohoršil v reakci na kauzu Facebooku více než Facebook samotný? Odpověď na tuto otázku je současně vysvětlením, proč celá aktuální kauza Facebookem dlouhodobě nijak zvlášť neotřese.
Nuže, zaprvé, Facebook disponuje ze všech sociálních sítí zdaleka nejmohutnější uživatelskou základnou, čítající přes dvě miliardy lidí. Zadruhé, Facebook, to už není jenom vlastní stejnojmenná sociální síť, ale také Instagram. Ten má vyšší potenciál dalšího růstu jak uživatelské základny, tak reklamních příjmů. Do značné míry tedy v případě možného příjmového výpadku sociální sítě Facebook bude tento výpadek kompenzovat.
Zatímco 90 procent uživatelů Instagramu využívá také Facebook, jenom 47 procent uživatelů Facebooku využívá současně Instagram. Prostor pro další expanzi Instagramu je tedy zjevný. Twitter takto rozkročen není. Navíc nemůže sázet na to, že k němu přejdou mladí, jako s tím může kalkulovat Snap a jeho Snapchat.
Zato ovšem jsou jak akcie Twitteru, tak Snapu negativně zasaženy náladou vzniklou v důsledku kauzy Facebooku. Facebook je holt kvůli svému velevýznamnému postavení a rozsahu až příliš mocným hybatelem burzovní nálady v celém segmentu sociálních sítí. A část investorů se holt na sociální sítě dívá v jejich celku, příliš mezi nimi nerozlišuje.
Celý segment sociálních sítí nyní čeká striktnější regulace. Její dopad se však projeví nejdříve v roce 2019. Akcie sociálních sítí nyní budou jistý čas pod určitým negativním tlakem, protože striktnější regulace značí vyšší výdaje na zabezpečení sítí a také možné nižší příjmy z inzerce. Oboje budou investoři muset do cen akcií teprve ještě realisticky započítat, až bude základní nástin podoby a povahy regulací znám.
Do té doby bude segment obestírat určitá nejistota, která však akcie žádné ze sociálních sítí, a už vůbec ne Facebooku, na kolena nedostane. Jedna aféra, byť vážná, Facebook nepoloží. Pokud by ovšem nastal sled podobných afér, už je to věc jiná. Na to si ovšem dá Facebook, poučený ze současné aféry, velký pozor.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
