Akcie ČEZ se včera během obchodního dne propadaly nejvýrazněji za celé období od května 2014, tedy za více než osm let. V jednu chvíli klesaly až o 14 procent. Nakonec obchodování uzavřely s propadem zhruba jedenáctiprocentním. I tak to znamená, že ČEZ přišel během jediného obchodního dne o 70 miliard své tržní hodnoty.
Akciové bohatství menšinových akcionářů, kteří v podniku drží zhruba třicet procent, se ztenčilo o nějakých 20 miliard korun. Často jde o lidi, kteří mají akcie ČEZ jako důchodové připojištění.
Důvodem prudkého propadu akcií ČEZ je nedělní anketa České televize mezi pěti vládními stranami, z nichž hned čtyři vyslaly signál, že jsou ochotny jednat o zvláštní sektorové dani uplatněné na oblast energetiky. Nejaktivnější jsou v dané věci Piráti, kteří ve třech variantách navrhují 25procentní sektorovou daň. Varianta s nejširším pokrytím by znamenala, že se sektorová daň uplatní na všechny energetické společnosti s tržbami přes 500 milionů korun ročně.
Z vládních stran se k zavedení sektorové daně staví zdrženlivě pouze ODS.
Akcie ČEZ se v reakci na anketu tolik propadly i proto, že žádná z vládních stran ve svém předvolebním programu loni sektorovou daň neměla. Měly ji tam pouze strany, které se nedostaly nejen do vlády, ale ani do parlamentu, konkrétně ČSSD a KSČM. ČSSD zamýšlela sektorovou daň uplatnit na banky, KSČM kromě bank také ještě na obchodní řetězce a monopoly.
Na včerejším pádu akcií ČEZ není zarážející, že k němu došlo, ale kvůli čemu to bylo. Kvůli anketě. Vládní politici nekoordinovaně vypustili do éteru podstatnou kurzotvornou informaci, která jde navíc proti jejich vlastnímu programu. Nečekanost takové informace propad ještě prohloubila. Tak zásadní věci by měli vládní politici komunikovat veřejnosti pouze po vyjasnění a ujednocení postoje, a to jen tehdy, pokud se opravdu rozhodnou jít proti svému programu a sektorovou daň zavést. Protože takto jen srazili hodnotu podniku o desítky miliard korun, zaskočili investory a akcionáře, ale nic tím nezískali.
Sektorová daň je navíc opatřením z ekonomického hlediska sporným, neboť její případné zavedení vyšle nepříznivý signál mezinárodním investorům. V tuto chvíli se jeví být lepší variantou, než je sektorové zdanění, schválení mnohem vyšší dividendy.
Management ČEZ navrhuje dividendu na úrovni 44 korun na akcií, protinávrh ministerstva financí zní na 48 korun. Přitom ministerstvo financí, zastupující stát coby 70procentního vlastníka ČEZ, by si z podniku na dividendě mohlo „vytáhnout“ daleko více, podle expertních odhadů třeba až 60 korun na akcii nebo i více, vzhledem k mimořádným okolnostem války na Ukrajině, souvisejících sankcí a energetické krize EU.
Schválení citelně vyšší dividendy, než jakou navrhuje vedení ČEZ i stát, by bylo mnohem systémovějším opatřením než sektorové zdanění, které by zasáhlo i firmy plně soukromé, v nichž stát nemá ani procento. O výši dividendy se bude jednat na dnešní valné hromadě ČEZ. Z dividendy ČEZ, pokud by byla dostatečná, by stát mohl plně uhradit podporu při platbě energií zacílenou na opravdu potřebné domácnosti, aniž by se musel dále zadlužovat.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
